Pá 14. 8. 2026Alan
Kultura

Knihovnou roku 2025 je Mokrá-Horákov na Brněnsku. Porota ocenila péči o čtenáře

ČTK3 minuty čtení4. 11. 2025, 21:00
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie · Foto: Obecní knihovna Mokrá-Horákov

Prestižní ocenění Knihovna roku 2025 získala Obecní knihovna Mokrá-Horákov nedaleko Brna. Porota ocenila její práci v kategorii základních knihoven. Mezi dalšími oceněnými jsou například Aleš Brožek za rozvoj Slovníku českých knihovníků nebo Lucie Čevelová z Kroměřížska, která založila čtenářský klub pro teenagery zaměřený na japonskou mangu. Ceny si laureáti převzali v Zrcadlové kapli pražského Klementina.

Knihovnou roku 2025 se stala Obecní knihovna Mokrá-Horákov u Brna. Nominováno bylo 12 knihoven. Ocenění za informační počin získal Aleš Brožek a kolektiv za mimořádnou aktivitu na rozvoji Slovníku českých knihovníků. Hlavní cenu pro Městskou knihovnu roku 2025 si z Prahy odváží Knihovna Matěje Josefa Sychry do Žďáru nad Sázavou. Cenu MARK, kterou uděluje Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) pro knihovníky do 35 let, získala Lucie Čevelová z Knihovny Kroměřížska. Za koncepční proměnu odborného časopisu Čtenář převzala diplom Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Zástupci knihoven dnes ocenění převzali na slavnostním ceremoniálu v Zrcadlové kapli pražského Klementina.

„Jsem hrdý na to, že Česká republika má tak hustou a živou síť knihoven a že v nich pracují lidé s hlubokým porozuměním pro jejich poslání. Vaše práce je nenápadná, ale nesmírně významná. Pomáhá utvářet naši společnost - kultivovanou, otevřenou a informovanou. Ať je toto ocenění výrazem uznání i poděkování za vaši trpělivost, profesionalitu a oddanost,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS).

V Česku v roce 2024 působilo 5161 veřejných knihoven. Jejich počet v posledních letech klesá.

Ocenění Knihovna roku uděluje ministerstvo kultury v kategoriích Základní knihovna a Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb. V obou kategoriích ocenění provází finanční ohodnocení 70 000 korun. Cenu Městská knihovna roku vyhlašuje SKIP. Tradičně se při příležitosti akce Knihovna roku uděluje i ocenění MARK pro inspirativní knihovnice a knihovníky do 35 let. Letos cenu získala Čevelová, která pro teenagery založila čtenářský klub zaměřený na japonskou mangu. Také je aktivní členkou spolku KultiK (Kultivovaná Kroměříž), který se zaměřuje na pořádání koncertů, festivalů, výstav, besed a udržitelnost.

„Seznam krajských nominací na cenu MARK ilustruje, jak kreativní a iniciativní dovedou mladé knihovnice a knihovníci být a jak ve svých knihovnách obohacují a inovují poskytované služby. Letošní vítězka navíc podtrhuje nezastupitelnou úlohu mladých knihovnic a knihovníků při práci s věkovou skupinou dospívajících či mladých dospělých, kterou je v dnešním světě plném možností obtížné pro knihovny nadchnout,“ podotkl předseda SKIP Roman Hájek.

Knihovny v ČR loni registrovaly 1,267.055 čtenářů a umožnily přes 41 milionů výpůjček. Tyto veřejné knihovny doplňuje více než 5782 školních knihoven, 93 vysokoškolských knihoven, 43 knihoven Akademie věd a stovky dalších odborných knihoven v různých institucích.

Od roku 1989 počet knihoven klesá. Zatímco v roce 1995 působilo v ČR 6179 knihoven, v roce 2010 jich bylo 5415 a o deset let později 5296. Knihovny mají v ČR tradici od roku 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo obyvatelstvo jiné národnosti.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Brněnské stromy jsou na tom nejhůř za posledních čtyřicet let. Na vině je horkoSpolečnost

Brněnské stromy jsou na tom nejhůř za posledních čtyřicet let. Na vině je horko

Letošní vlna horka a nedostatek srážek způsobily na městské zeleni v Brně podle ředitele Veřejné zeleně města Brna (VZMB) Jozefa Kasaly její nejhorší stav za posledních 40 let. Stromy podle něj trpí extrémním vysycháním a nadměrným prohříváním půdy i ve večerních hodinách. A to i přes to, že správa zeleně výrazně posílila jejich zálivku.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook