Národní divadlo Brno by mohlo být zařazeno nejen pod správu města, ale také pod kraj

Národní divadlo Brno (NdB) by místo příspěvkové organizace města mohlo být veřejnou kulturní institucí, na jejímž financování by se výrazněji podílel i Jihomoravský kraj. O případné změně, kterou umožňuje zákon platný od letošního roku, chce vedení města s krajem jednat. Podle primátorky Markéty Vaňkové (ODS) NdB svým významem dalece přesahuje hranice města. Ředitel instituce Martin Glaser, jenž se na přípravě zákona podílel, by změnu rovněž přivítal. Vzniklo by podle něj stabilnější prostředí. Vaňková i Glaser to dnes sdělili ČTK.

Zákon zakotvil veřejnou kulturní instituci jako nový druh právnické osoby. Je další možností k nynějším příspěvkovým organizacím. Veřejné kulturní instituce mají mimo jiné možnost dlouhodobého finančního plánování z více zdrojů. Snahou je rovněž omezit možnost případných politických zásahů do činnosti kulturní instituce.

„Zákon vítáme. Dlouhodobě totiž apelujeme na to, aby některé organizace fungovaly na jeho principech, tedy aby se na jejich financování podílel výrazně a jinak než formou případných dotací i jiný subjekt. V ideálním případě by to mohl být i stát, což ale zákon v tuto chvíli neumožňuje,“ uvedla primátorka, pod kterou kultura v Brně spadá.

Vedení města je nyní v kontaktu s krajem ohledně možnosti jednat o přechodu NdB, které loni brněnská kasa podpořila více než půl miliardou korun. „Proces bude nicméně velmi složitý, čeká nás vyjednávání podmínek toho, jak by divadlo fungovalo, důležitou roli hraje i rozpočtové určení daní, což má vliv na to, kolik finančních prostředků by každý ze subjektů byl ochoten poskytnout. I v případě zřízení veřejné kulturní instituce celý model počítá s dotacemi od státu, respektive od ministerstva kultury,“ řekla Vaňková.

Podle Glasera je zákon důležitou systémovou změnou. „Pokud má NdB dostat zásadní rozvojový impuls, tak je to transformace na veřejnou kulturní instituci, kdy by zřizovateli bylo město a kraj a podařilo by se přesvědčit ministerstvo kultury, aby se do financování smlouvou zapojilo. Mohlo by to pro nás znamenat ideálně vyšší rozpočet, jenž více odpovídá potřebám významné evropské instituce. Zákon nabízí možnost transformace na mnohem modernější právní formu, než je příspěvková organizace, a zároveň předpokládá víceleté financování, a tedy stabilnější prostředí,“ řekl ředitel.

Důležité je podle něj i to, že by nejvyšším orgánem byla správní rada tvořená zástupci města, kraje i odborné veřejnosti. „Kulturní instituce by se zbavily tlaku,“ míní. Podle Glasera nyní bude záležet na politických jednáních. „Budu se snažit politiky dál přesvědčovat. Podstatné bude stanovisko kraje, které je už dnes v tomto ohledu v Česku nejvzornějším. Příspěvek kraje na naše aktivity je o řád jinde než v ostatních regionech,“ poznamenal. Dodal, že o změně již hovořil s náměstkem hejtmana pro kulturu Františkem Luklem (STAN), přičemž jeho přístup označil za vstřícný.

Lukl ČTK krátce napsal, že zákon dává smysl. "Vícezdrojové financování kultura z dlouhodobého hlediska nutně potřebuje. Ale bez zapojení státu a jeho financí to nemá cenu. V únoru bych chtěl na toto téma mít setkání s panem ministrem kultury, a to nejen ve vztahu k Jihomoravskému kraji," uvedl.

U NdB nemusí systémová změna skončit. Podle Vaňkové lze takto do budoucna uvažovat i o Filharmonii Brno nebo případně o Centru experimentálního divadla. „Zajímavým projektem může být i vznik jedné instituce, která by spravovala všechny tři vily v Černých Polích – Arnoldovu vilu, Löw-Beer a vilu Tugendhat. Jsou to ale opravdu předběžné úvahy na úrovni města, které v tuto chvíli nelze brát za potvrzenou věc,“ doplnila.