S ústupem covidu znovu ožily tradiční moravské hody
Coronavirová pandemie zastavila kulturní život mnoha jihomoravských obcí. Jednou z největších událostí jsou pro mnohé obce tradiční hody, které se na některých místech nekonaly už bezmála dva roky. Na jiných místech si ale nechtěli nechat oblíbenou zábavu ujít. Do příprav se organizátoři vrhli navzdory nejisté situaci jako například v Popicích na Břeclavsku.
Paprsky večerního slunce dopadají na kopce Pálavy. Vesnice vypadá na první pohled skoro až ospale. Zdání ale klame, místní se právě připravují na jednu z největších kulturních událostí roku, letní hody. Hody svým původem navazují na pohanské slavnosti, tehdy šlo o oslavy podzimního slunovratu. V dnešní době se oslavy už ani vzdáleně neblíží své původní podobě.
Letos se v mnoha vesnicích od příprav hodů ustoupilo či se jejich termín odložil. V Popicích se však rozhodli, že ani čísla nakažených, která v jednu chvíli rapidně stoupala, nebudou mít na hodové přípravy vliv. „K přípravám jsme přistupovali stejně jako v minulých letech. Už rok se na hody těšíme a řekli jsme si, že nás jen tak něco neodradí. Dodržujeme samozřejmě všechna potřebná opatření, nechtěli jsme ale, aby se hody, tak jako v některých jiných vesnicích, zrušily úplně,“ říká stárka Michaela Formanová, která zrovna nalévá přespolní chase víno.
Do Popic se sjíždějí chasy z širokého okolí
Návštěvy přespolních chas jsou oblíbenou hodovou tradicí. Na místní hody se sjíždí lidé z širokého okolí. Přespolní jsou oblečeni v krojích, které jsou typické pro oblast, odkud přijíždějí. Všichni krojovaní mají vstup na hody zdarma. A kapela, jež se při vystoupení zlehka posilňuje doušky moravského vína, pro ně hraje speciální nástup. „Hody v Popicích jsou skvělé, jezdím sem každoročně, a to bydlím až v Brně. Mile mě překvapilo, kolik je tu lidí, je tu opravdu skvělá atmosféra,“ popisuje třeba Veronika Kvapilová, která do Popic zavítala až z čtyřicet kilometrů kilometrů vzdálené brněnské Líšně.
Na kroj jsme hrdí
Chloubou zhruba tisícové obce nedaleko Hustopeč je zdejší kroj, na nějž jsou místní náležitě hrdí. Dívčí kroj se skládá z řady spodniček, které jsou překryté horní suknicí. Každá suknice má jinou barvu. Průvod díky tomu působí jako pestrobarevná pohybující se masa. Děvčata mají na hlavě tak zvaný kotúč, který je tvořen umělými květinami. Kroj zdobí široké škrobené rukávce. Chlapecký kroj je tradičně jednodušší, tvoří jej bílá vyšívaná košile, přes kterou chlapci oblékají černou kordulku (plátěná černá vesta) a žlutice (žluté vyšívané kalhoty). Barva kalhot se však mezi jednotlivými vesnicemi liší. „Jsem na naše tradice opravdu hrdá, nedovedu si představit, že by se hody kvůli covidu či jakéhokoli důvodu přestaly pořádat,“ uzavírá vyprávění Formanová
