Hasiči nacvičovali likvidaci rozsáhlého požáru na Špilberku

Při požáru Špilberku by hasiči čerpali vodu z hydrantu v Údolní ulici. Museli by zřídit kyvadlovou dopravu, do níž by zapojili čtrnáct cisteren. S jejich pomocí by vytvořili šest proudů a místo požáru na nejzazším místě hradu, kterým je severní křídlo, by kropili dvěma tisíci litry vody za minutu.

Špilberk je poměrně dobře zajištěn proti požáru. "Jsou v něm elektronická požární signalizace, hydranty, hasicí přístroje i podzemní vodovodní rozvody," uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Podobná cvičení se již konala například na Znojemském hradu nebo zámku v Mikulově.

Tyto akce jsou podle Mikošky důležité, protože hrady a zámky stojí obvykle na kopcích, kde je nedostatek vody. Musí se přivážet ze vzdálených míst v cisternách. Problémem je také špatný přístup do těchto objektů. Na hašení Špilberku by bylo nutné natáhnout asi kilometr hasičských hadic.

Větší pozornost protipožární ochraně hradů a zámků, kterých Národní památkový ústav spravuje v České republice asi sto, se začala věnovat po požáru sýpky hradu Pernštejna na Brněnsku. Vyhořela v roce 2007, poté co v ní pracovali řemeslníci. Škoda byla padesát milionů korun. Oheň zničil asi sedm set historických předmětů.

V letech 1998 až 2011 zničily požáry v České republice asi dvě stě historických a církevních památek a způsobily škodu za dvě stě třicet milionů korun. Požár Pernštejna patřil k největším. I když kasteláni investují do protipožární ochrany, stále není v mnoha historicky významných objektech dostatečná. "Národní památkový úřad nyní pracuje na projektu protipožární ochrany deseti až patnácti hradů a zámků v České republice, na kterou by chtěl získat peníze z norských fondů. Náklady se vyčíslují," řekl ředitel správy moravských hradů a zámků Jan Slezák. Projekt počítá s vybudováním protipožárních opatření na zámcích Lednice, Kroměříž či na hradě Bouzově.

Zdroj ČTK