Jiřikovský i Blažek čelí obžalobě. Bitcoinovou kauzu bude řešit soud v Brně

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala kvůli bitcoinové kauze Tomáše Jiřikovského, exministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho tehdejší náměstka Radomíra Daňhela a advokáta Kárima Titze. Vyplývá to z vyjádření olomouckého vrchního žalobce Radima Dragouna a informací ČTK.

Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Jiřikovského. Například pro Blažka žalobkyně požaduje trest 6,5 roku vězení.

Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně, odpověděl dnes na dotaz ČTK olomoucký vrchní žalobce Dragoun. V tiskové zprávě jména obžalovaných uvedena nejsou, ale jsou známa z doby obvinění. Vyjádření Blažka, Daňhela a Titze ČTK shání, Jiřikovský je ve vazbě.

Dárce bitcoinů Tomáš Jiřikovský skončil v poutech při zásahu v Břeclavi

Pátek, 15. srpna 2025, 08:10Krimi

Policie v Břeclavi zadržela Tomáše Jiřikovského, dárce bitcoinů ministerstvu spravedlnosti. Deník N uvádí, že je obviněn z nedovoleného nakládání s drogami a legalizace výnosů z trestné činnosti. Při zásahu se údajně pokusil uprchnout přes střechu...

Jiřikovskému navrhuje žalobkyně uložení souhrnného trestu 20 let vězení a propadnutí majetku, a to za provozování darknetového tržiště Nucleus Market v letech 2014 až 2016, na němž se odehrávaly ve velkém rozsahu obchody s omamnými a psychotropními látkami, i za legalizace výnosů z této činnosti z roku 2015 v rozsahu zhruba 12 milionů korun; trest zahrnuje i jeho předchozí odsouzení, ze kterého byl podmíněně propuštěn.

Za praní špinavých peněz v podobě darování bitcoinů v hodnotě 960 milionů korun ministerstvu spravedlnosti v březnu 2025 navrhuje státní zástupkyně uložení dalšího trestu odnětí svobody v trvání devíti let, uvedl olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun na stránkách VSZ.

Exministrovi Pavlu Blažkovi (dříve ODS), který kvůli kauze loni rezignoval, a jeho někdejšímu náměstkovi Daňhelovi žalobkyně navrhuje 6,5 roku vězení a peněžité tresty v jednotkách milionů korun. Podle obžaloby se podíleli na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s darknetovým tržištěm a s darováním bitcoinů ministerstvu spravedlnosti, přičemž záměrně porušili své povinnosti jako úředních osob. Obžalováni jsou tak z praní špinavých peněz i zneužití pravomoci úřední osoby.

Jiřikovský zůstává ve vazbě kvůli bitcoinové kauze. Hrozí mu až 30 let vězení

Čtvrtek, 16. dubna 2026, 16:00Krimi

Městský soud v Brně dnes znovu rozhodl o ponechání Tomáše Jiřikovského ve vazbě v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Muž je ve vazbě od loňského srpna a čelí obvinění z legalizace výnosů z trestné činnosti i dalších skutků, přičemž mu hrozí až 30 let...

Ještě vyšší trest navrhuje žalobkyně pro Jiřikovského advokáta Kárima Titze, který podle obžaloby legalizaci výnosů z trestné činnosti spojenou s porušením povinností úředních osob zorganizoval. V souvislosti s tímto darem je obžalován z účastenství ve formě organizátorství zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a z praní špinavých peněz.

„Dále je tomuto obviněnému samostatně kladeno za vinu, že se podílel ještě v březnu a dubnu 2025 na legalizaci výnosů z trestné činnosti v rozsahu 40 bitcoinů, což představuje zhruba 74 milionů korun," uvedl Dragoun. Žalobkyně Titzovi navrhuje osmiletý úhrnný trest, peněžitý trest v desítkách milionů korun a zákaz činnosti na dobu osmi let.

VSZ v Olomouci muselo podat obžalobu do 14. srpna, jinak by byl kvůli končící vazební lhůtě propuštěn z vazby.

Bitcoiny v hodnotě téměř miliardy korun přijal tehdejší ministr spravedlnosti Blažek loni v březnu jako dar pro stát od Jiřikovského. Darování kryptoměny vyvolalo otázky ohledně původu majetku, transparentnosti i etiky přijetí takového daru státem. Podle vyšetřovatelů měl dar sloužit pro legalizaci dalších bitcoinů Jiřikovského.

Programátor se ke kryptoměně dostal po propuštění z vězení, kde si odpykával devět let za provozování on-line tržiště pro prodej drog. Většinu zabavené elektroniky mu loni v lednu vydal na podnět Nejvyššího soudu brněnský krajský soud. Kvůli šifrování totiž znalec nevěděl, co je v zařízeních uloženo.