Případ dívky, kterou znásilňoval otčím, řešil Ústavní soud. Podmínku pro pachatele nezvrátil

Otčím dostal podmíněný trest

Veřejností loni otřásl případ dívky, která se stala obětí svého otčíma. Ten neplnoletou dceru dva roky opakovaně znásilňoval, a to až třikrát denně. Znásilňování si i natáčel a dívku vydíral. Přesto muž z Vyškovska odešel od soudu jen s podmínkou. Dívka považovala trest za nepřiměřeně mírný a obrátila se na Ústavní soud.

Otčím před soudem stanul poprvé předloni v srpnu. Okresní soud ve Vyškově ho poslal na tři roky do vězení za znásilnění nezletilé, výrobu dětské pornografie a zneužití dítěte k její tvorbě. Muž se ale proti rozsudku odvolal a případ řešil brněnský krajský soud. Ten mu trest zmírnil na pětiletou podmínku.

Soud porušil dívčina práva

Podmínku pro agresora Ústavní soud nezvrátil, rozsudek pro otčíma platí dál. Soudci ale upozornili, že brněnský krajský soud v případu porušil dívčina práva, konkrétně nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. 

 „Soud nedostál závazku pečlivě odůvodnit uložení podmíněného trestu za sexuální trestnou činnost tak, aby prostřednictvím nepřiměřeně mírných trestů nebyla podrývána ochrana společnosti v podobě odstrašujícího účinku na případné pachatele a preventivní funkce trestního systému,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Langášek.

Trest Ústavní soud nezpřísnil

Podle posudku, který znalec vyhotovil pro krajský soud, nemělo opakované znásilňování na oběť zásadní negativní dopad. Dívka se však několikrát měla pokusit o sebevraždu. Od ústavního soudu tak požadovala kromě prošetření kauzy i zrušení rozsudku, a to kvůli neadekvátnímu trestu.

To ale soud zamítl. „A to s ohledem na vícero aspektů, jako je procesní charakter zmíněného práva nebýt mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení, s ohledem na koncepci trestněprocesních vztahů v českém právu, na vícestranné působení lidských práv v oblasti trestání a trestního řízení a s ohledem na svou ústavní roli v systému dělby moci,“ vyjmenoval Langášek.

Dívce se otevírá možnost žádat od státu odškodnění. Nález Ústavního soudu také zavazuje obecné soudy do budoucna třeba k tomu, aby více vysvětlovaly, proč mírnější trest uložily. Bude potřeba postupovat tak, aby nebyl podkopán odstrašující účinek soudního systému a zájem na prevenci špatného zacházení.

Soudci se neshodli jednomyslně

Ústavní soud se na rozhodnutí neshodl jednomyslně. Pět soudců, včetně kompletního vedení, bylo pro zrušení verdiktu krajského soudu. Pod stanoviskem jsou podepsaní Josef Baxa, Veronika Křesťanová, Kateřina Ronovská, Lucie Dolanská Bányaiová a Daniela Zemanová.

Domnívají se, že by tím Ústavní soud nenarušil ani koncepci trestního řízení, ani dělbu moci. Naopak by přispěl k jejímu respektování. „Krajský soud totiž vybočil z prostoru, který soudům pro ukládání trestu za posuzovaný trestný čin vymezuje ústavní pořádek i zákonodárce. Většina se ale rozhodla toto porušení pravidel dělby moci ponechat bez nápravy,“ stojí ve stanovisku zveřejněném na webu.