Nejvyšší soud potvrdil podmínky za nadržování zlodějům

Pravomocný rozsudek znamenal pro Matulu taktéž nucený odchod z justice. NS ještě nezveřejnil plné odůvodnění. Podle mluvčího Petra Knötiga se s argumenty Matuly a Chrásteckého dobře vypořádal již odvolací soud, proto NS podněty odmítl jako neopodstatněné. Oba by se ještě teoreticky mohli obrátit na Ústavní soud, který ovšem zasahuje pouze při porušení základních práv.

Podle verdiktu Matula s Chrásteckým zmanipulovali na ministerstvu řízení o podnětu k podání stížností pro porušení zákona. Tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová pak v červnu 2010 skutečně podala stížnost ve prospěch Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka, kteří si odpykávali deset let vězení. Zároveň jim přerušila výkon trestu.

Nástupce Kovářové Jiří Pospíšil (ODS) vzal sice v srpnu 2010 stížnosti zpět, muži se ale do vězení nevrátili. Utekli do zahraničí a česká policie pro ně musela vyrazit do Thajska.

O Blažkově žádosti původně rozhodovala jedna z ministerských referentek, která doporučila stížnost nepodat. Tehdejší ředitel odboru dohledu Chrástecký však spis předal Matulovi, který byl tehdy na úřadě na stáži. Matula pak Blažkově žádosti vyhověl a navrhl ministryni, aby stížnost podala, a to i ve prospěch Tesárka. Přerušení výkonu trestu Matula doporučil, ačkoliv měl k dispozici rozhodnutí tří soudů včetně Nejvyššího, podle nichž byla vina prokázána.

Podle rozsudku existuje jediné možné vysvětlení - kriminální záměr, respektive účelové zadání. Matula ale od začátku tvrdil, že postupoval podle svého právního názoru, a vinu popíral, stejně jako Chrástecký. Policie v minulosti prověřovala i roli ministryně Kovářové, nenašla však proti ní žádné důkazy.

Zdroj: ČTK