Pražský soudce Kamil Kydalka, který v minulosti poslal na 12 let do vězení zakladatele H-systému Petra Smetku, se dopustil kárného provinění kvůli svým výrokům o amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. Senát Nejvyššího správního soudu mu za to tento týden udělil důtku. Svoboda projevu u soudců je spojena s povinností zdrženlivosti, připomněl senát v rozhodnutí. Kydalka veřejně prohlásil, že Klausova amnestie mohla být objednána.
Kydalka poskytl rozhovor o amnestii redakci Seznam Zpráv. Pochybení spatřuje kárný senát v té části rozhovoru, kde Kydalka obecně hovořil o možnosti, že si aboliční část amnestijního rozhodnutí, tedy zastavení vleklých trestních stíhání, někdo objednal a zaplatil a že něco podobného je podle něj v Česku možné. Podobné výroky mohou ohrozit důvěru veřejnosti v právní systém a justici, proto by podle kárného senátu neměly zaznívat z úst soudce, pokud nejsou podložené.
Kárným proviněním už ale podle senátu není to, že Kydalka údajně mezi čtyřma očima mimo kamery řekl reportérce Sabině Slonkové konkrétní jméno možného objednatele a zmínil také částku 300 milionů korun. Slonková pak nějaké jméno v reportáži vyslovila, avšak bylo vypípané.
Z celého průběhu vleklého kárného řízení plyne to, že mohlo jít o jméno podnikatele Pavla Tykače, které zaznělo také přímo ve výroku rozhodnutí kárného senátu. Podnět ke kárné žalobě, kterou podal předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, vzešel právě z Tykačova okruhu.
Reportáž, ve které soudce Kydalka promlouvá o Klausově amnestii.
Podle kárného senátu Kydalka nějaké jméno řekl mimo kamery, z čehož plyne, že informaci nechtěl medializovat a spojovat se svou osobou jako jejím zdrojem. „Do určité míry se stal obětí daného formátu pořadu," uvedl předseda kárného senátu Jakub Camrda. Pořad zachycuje postup shromažďování informací a vyjádření k danému tématu.
Podle Vávry se Kydalka dopustil jasného "etického přešlapu". „V podstatě šlo o drby," řekl Vávra. Netrval na uložení sankce. Rozhodnutí kárného senátu ale přivítal jako dobře odůvodněné. Zároveň zdůraznil, že Kydalka sehrál pozitivní roli v nedávné mediální debatě o kauze H-System.
Senát jednal v nepřítomnosti Kydalky, nedostavil se ani jeho advokát. Kárný senát nevyhověl žádostem o odročení ani sérii námitek podjatosti, které směřovaly zejména vůči předsedovi Camrdovi. Kárné řízení trvalo přes 15 měsíců, čtyřikrát se odročovalo na žádosti Kydalky či jeho obhájce. Z posledního termínu už kárný senát proto ustoupit nechtěl.
Kárné řízení je jednoinstanční, neexistuje opravný prostředek. Lze ale podat ústavní stížnost.
Kydalka dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
