Parkour zažívá v posledních létech veliký boom, se kterým jde ruku v ruce i otevření parkourové komunity pro širší veřejnost. Tak jako v mnoha případech se ale nemusí jednat o čistě pozitivní jev.
Své o tom ví skokan Pavel Petržela, který ve svých jednadvaceti letech založil parkourovou společnost a krom jiného natočil motivační video jak pro začínající skokany, tak právě pro širší veřejnost.
Pavle, máš vlastní společnost PDP brand, můžeš přiblížit, co děláte?
Je to značka oblečení. V parkourové komunitě byla poptávka po vhodném oblečení a tak jsem tomu tak nějak šel naproti. Jsem člověk, který rád vymýšlí nové věci.
Zastřešuješ tou společností i třeba nějakou skupinu parkouristů?
Dá se říct, že ano. Ale nejsme tu moc dlouho, takže začínáme. Hlavní důvod založení byl krom vlastního vyjádření i to, že chci šířit nějakým způsobem myšlenky parkouru a tohle je pro mě nástroj, jak to mohu dostat víc k lidem.
Tím se dostáváme k vašemu motivačnímu videu. Jaká byla původní myšlenka k jeho natočení?
V průběhu tréninku parkouru jsem pozoroval, že jsem se hodně změnil. Začal jsem si uvědomovat spoustu věcí, a když jsem viděl, že parkourová scéna zažívá boom, chtěl jsem skrze své myšlenky vytvořit pro začínající nějaký odkaz.
Ještě bych rád dodal, že na videu s námi spolupracovali Tomáš Oliva a Wombat pictures, bez kterých by vůbec nemohlo vzniknout.
Ve videu zmiňuješ, že když začínal parkour v Brně, nebyla potřeba vyniknout. Parkouristi si pomáhali. Teď je to jiné?
Nemyslím si, že to je úplně krizový bod, ale jsme na nejlepší cestě k němu. Problém je, že parkour začíná dělat až moc lidí. Ale ti se povětšinou přizpůsobují západnímu způsobu myšlení. Takže se všechno hraje na soutěž apod. De facto jde o to, stát se nejlepším.
Na to je nějaký žebříček?
V tom je právě ten problém. Každý to má nastaveno individuálně.
Ve videu zmiňuješ, že pro někoho znamená dvojité salto to samé, jako pro jiného skok v půl metru.
To je přesně ono. Trénující člověk měl by se snažit naplnit svůj vlastní potenciál. Smyslem toho je být nejlepší, jaký člověk může být v rámci své osobnosti. Lidi by se neměli respektovat za svoje výkony, ale za pokrok ve svojí cestě. Naše video by lidi mělo dohnat k nějaké sebereflexi, zkoumání sebe sama. Víc si všímat, co člověk chce a po té cestě jít.
Takže pro tebe je parkour i nástrojem na hledání sebe sama?
Dá se to tak říct a podle mě by k tomu parkour měl sloužit. Měla by to být spojnice mezi zábavou a poznáním sebe sama.
Říkáš, že se bojíš dne, kdy se parkour stane registrovaným sportem. Má k tomu parkour nakročeno?
Ano. Už by se měly podniknout i oficiální kroky. Momentálně je to v režii zkušených parkouristů. Bojím se ale, aby se nevytratila ta hlavní myšlenka. Aby se neztratil takový ten bytostný přístup lidí a nestalo se to čistě pohybovou záležitostí. Aby se nevytratilo poznání sebe sama.
Kdybych chtěl začít s parkourem, co bych měl udělat?
Například najít osobu, co v Brně skáče déle. Možností jsou skupiny na fb, Parkour and Freerunning Trainings - BRNO. Člověk se dostane hlavně mezi lidi a pak uvidí sám, jakým směrem by se chtěl ubírat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
