V loňském roce se na našich silnicích stalo denně v průměru na 250 dopravních nehod, ke kterým vyjížděla Policie České republiky. Těch dalších, které se obešly bez její asistence, bylo daleko více. Je logické, že každý z nás tu a tam projížděl místem, kde došlo k havárii.
Pokud se už na první pohled jednalo o banální střet, jehož následkem byly jen pomuchlané plechy, nebyl důvod se u nehody zastavovat. Jak by se však měl zachovat motorista v případě, že se jedná o nehodu, kde mohou být zranění, nejednou i vážně?
Nechat zraněné bez pomoci je bezohledné a zaslouženě trestné
Pokud ještě nedorazili policisté, zdravotníci či případně hasiči, je nutné přesvědčit se, zda na místě není někdo vážně zraněn. Tak by se měl zachovat každý. Jednak z obyčejné lidské solidarity, jednak ze zcela pragmatických důvodů. Trestní zákon je totiž přísný při posuzování situací, kdy někdo neposkytl potřebnou pomoc, ač tak mohl učinit bez nebezpečí pro sebe či ostatní. Takový skutek může být ohodnocen až dvouletým trestem odnětí svobody. „Přesto se však každý rok najde dost takových, kteří bez pomoci ponechají dokonce i zraněné následkem nehody, na které měli účast a dokonce ji nejednou sami zavinili. Těmto lidem právem hrozí až pět let za mřížemi,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Zachránce musí pamatovat i na své bezpečí
Pomáhající motorista by měl pamatovat především na své bezpečí, bezpečí svých blízkých a také na bezpečí těch, co kolem budou do příjezdu policistů a záchranářů projíždět. Svůj automobil musí odstavit tak, aby nevytvořil nebezpečnou překážku silničního provozu. Nejlépe na krajnici, do zastávkového zálivu apod. Rozhodně by se měl snažit o to, aby se jeho vůz pokud možno nenacházel v jízdní dráze projíždějících vozidel. „Ostatní motoristé zpravidla zpomalí, avšak většinou neodolají, aby se z čiré lidské zvědavosti nepodívali, co že se to vlastně stalo. Cokoliv, co se nachází v jejich jízdní dráze, může být příčinou další nehody, nejednou tragičtější, než je ta původní,“ uvádí Jiří Markusek z HZS Karlovarského kraje. Automobil zachránce by měl mít za každého počasí a za všech okolností zapnuté varovné blinkry. Nejen, že se tak dostatečně označí, ale v první fázi, než bude možné přikročit k dostatečnému označení místa nehody, upozorní ostatní na nebezpečné místo.
Viditelnost pro ostatní a rozvaha především
Viditelný ovšem musí být i zachránce. Alfou a omegou je navlečení si vesty, jež svým nápadným zbarvením a reflexní úpravou zajistí jeho dostatečnou viditelnost pro ostatní. Všichni spolucestující, kteří se nebudou podílet na záchraně, by měli opustit vozidlo a rovněž i silnici. Také spolucestující by si měli obléci reflexní vestu, kvůli dobré viditelnosti. Ovšem nejen jejich viditelnost, ale také čitelnost chování zajistí potřebné bezpečí při pomáhání jiným. Než se zachránce vydá směrem k místu havárie, musí se přesvědčit, nakolik ostatní řidiči reagují na dopravní nehodu. V žádném případě nelze doporučit zbrklé jednání.
Zachránce musí k místu, kde se nachází havarované vozidlo, dojít tak, aby v případě nepozornosti jiného motoristy nedošlo k jeho ohrožení. Nejlépe po krajnici, v každém případě musí alespoň po očku vnímat okolní provoz. Než se pustí do záchranářských aktivit, měl by provést letmou obhlídku místa nehody, posoudit její závažnost, počet zraněných osob a povahu jejich zranění. Samozřejmě je třeba posoudit i to, nakolik havarované vozidlo, případně další předměty mohou ohrozit bezpečnost silničního provozu.
Není toho málo, co bude muset zachránce během několika desítek sekund posoudit a rozhodnout. Navíc pod značným psychickým tlakem. Místo nehody se tak snadno může stát osudovým bodem, kde se setkají nepozorní projíždějící motoristé, neočekávatelné překážky silničního provozu v podobě havarovaných vozidel či dalších předmětů a neviditelní lidé, kteří zastavili a přispěchali na pomoc postiženým. Bohužel však svým zbrklým jednáním mohou způsobit závažnější následky, než má nehoda, kvůli které zastavili. Pamatujme na to, že na místě nehody nejen zranění jsou v ohrožení života.
Jen třetina pomáhajících motoristů myslí na své bezpečí
Že je to vše samozřejmé? Ani zdaleka! Průzkum provedený v roce 2012 ve čtrnácti evropských zemích (mezi něž patřila i Česká republika) přinesl překvapivé zjištění, že jen třetina motoristů pamatuje při pomáhání při dopravní nehodě na své bezpečí a necelá polovina si je vědoma, že místo dopravní nehody je třeba řádně označit a zabezpečit, aby bylo pro přijíždějící vozidla včas a dostatečně viditelné. „Jsou to alarmující čísla. A také důkaz, že je třeba neustále motoristům opakovat zásady správného chování na místě nehody,“ říká Lukáš Hutta z Asociace záchranný kruh.
Ovšem opatrní by měli být všichni, kdo místem nehody jen projíždějí. Ať v době, kdy ještě odborná pomoc nedorazila, nebo již probíhají intenzívní záchranářské aktivity. „Ti, kdo pomáhají zraněným a současně se snaží co nejrychleji odstranit omezení silničního provozu v důsledku dopravní nehody, mají plné ruce práce. Ohleduplnost a pozornost ze strany ostatních motoristů jim může jejich nelehkou práci výrazně ulehčit,“ dodává Lukáš Hutta.
Více informací, jak se správně chovat na místě dopravní nehody najdete na www.tytozvladnes.cz
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
