Počasí dnes5 °C, zítra5 °C
Středa 1. února 2023  |  Svátek má Hynek

Žena z Brna pěstuje celý život citrusy. Nejezdím ani na dovolenou, říká

Tři sta druhů citrusů, dva skleníky plné exotických rostlin a desítky kil posbíraných plodů za rok. Takovým skóre se může chlubit Iva Hažmuková z Brna, která celý život pečuje o nespočet tropických a subtropických plodin. Kvůli nepřetržité starosti o citrusy nebyla na dovolené už čtrnáct let.

K přírodě to Ivu Hažmukovou táhlo už od mládí. Biologie byla na střední škole spolu s matematikou jejím oblíbeným předmětem, a než úplně propadla lásce k citrusům, přála si být učitelkou. Nedostala se ale na svoji vysněnou zemědělskou univerzitu. Tehdejšímu politickému režimu vadilo, že její rodiče nechtěli být členy komunistické strany. 

„Tatínek byl vystudovaný technický inženýr, tak mi nakonec nezbylo nic jiného než jít na stavební fakultu, která se tehdy nenaplnila. Upřímně mě pak ale celou dobu studia děsilo, že se tímhle budu muset jednou živit,“ přiznává uznávaná čtyřiašedesátiletá citrusářka.

Odříkaného chleba největší krajíc, říká se. A to platilo i v případě Ivy Hažmukové. Protože se na škole projevil její talent na statiku, začala v oboru s čerstvým inženýrským titulem živit a práci byla věrná až do důchodu.

Z paneláku do tropického skleníku

Cesta k neobyčejné citrusové zahradě, kterou má před domem, začala prvním semínkem citroníku, jež jí před čtyřiceti lety věnoval kamarád. „O citroník a později také dvě mandarinky jsem se starala v panelákovém bytě v brněnské Líšni, kde jsme s manželem zpočátku žili. Brzy jsem si k rostlinám vytvořila osobní vztah a začala mě lákat myšlenka pěstovat citrusy ve velkém, takže jsme koupili pozemek v Horních Heršpicích na druhém konci města,“ vzpomíná Hažmuková.

Své vzdělání ve statice zužitkovala Brňanka tím, že si kompletně navrhla svůj současný dům. „Dalo mi to hodně práce. Dům, ve kterém já i moje rodina bydlíme, byl můj třiatřicátý návrh. Vyhovuje i potřebám mých rostlin, a to včetně speciálního pokoje, kam je v zimě ukládám. Po stavbě domu následovaly také dva skleníky, s jejichž návrhem mi pomáhal tatínek,“ popisuje milovnice tropických rostlin.

Výstavy drží řemeslo při životě

Netrvalo dlouho a dříve jen pustá travnatá plocha před sídlem Hažmukových se proměnila v pestrobarevnou tropickou zahradu plnou exotických vůní a chutí. Nyní roste na pozemku téměř tři sta druhů citrusů, jejichž plody pěstitelka sama spotřebovává nebo rozdává známým. Několikaleté zkušenosti v řemeslu postupně dovedly Hažmukovou k nápadu, že vyrazí s kůží na trh. V roce 2000 vstoupila do klubu Citrusáři Brno a od roku 2004 je také členkou jeho rady.


Citrusová zahrada Ivy Hažmukové

Postupně přišlo velké množství výstav, které mají o exponáty zkušené brněnské rostlinářky zájem. „Nejenže mám tyto akce moc ráda, jsou ale také důležité proto, abychom udržovali již existující druhy citrusů a naše řemeslo úplně nevymřelo. Mladí lidé se o něj zajímají čím dál tím méně. Před padesáti lety měl můj spolek tisíce členů, teď nás je jen sedmadvacet,“ mrzí členku rady.

Na přelomu tisíciletí začala brněnská pěstitelka schraňovat sovětské odrůdy citrusů, které u nás postupně mizí. Jde o bývalým Sovětským svazem speciálně vyšlechtěné druhy, jež jsou ideální k pěstování i v českých podmínkách. „Došlo to až tak daleko, že jsem před několika lety ukrajinskému svazu citrusářů posílala některé z těchto svých rostlin, které by u nich jinak úplně vymizely,“ chlubí se Hažmuková, která se ráda stará nejen o rostliny, ale také o svého psa.

Žádná dovolená

Citrusy patří k náročným koníčkům. Kvůli exotickým rostlinám, které vyžadují téměř nepřetržitou péči, nemůže pěstitelka na dlouhou dobu opouštět domov. Naposledy si čas pro sebe dopřála před čtrnácti lety, kdy se svým manželem podnikla dlouho plánovanou cestu do egyptské Alexandrie. „Už od svých šestnácti jsem říkala, že k padesátinám pojedu do Egypta. A tak se taky stalo. Pro mě i pro manžela to bylo splnění jednoho z našich celoživotních snů,“ vypráví rostlinářka.

Zatímco si milovnice citrusů užívala krás pyramid a kilometrů horkého písku, o rostliny se starali rodiče. „Přesně z toho důvodu máme na zahradě také chatu, ve které moji rodiče celých šestnáct dní, co jsme s manželem poznávali Alexandrii, bydleli,“ říká Hažmuková, která má péči o rostliny nejraději ve svých rukou. Největší starost má o choulostivé mandarinky, kiwi nebo citrony.


Brněnská citrusářka posbírá ročně desítky kilogramů plodů

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Štítky příroda, rostliny, citrusy, neobyčejní, citrus, Brno, skleník, Alexandrie, Egypt, Sovětský svaz

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.