Fotil prezidenta Václava Havla, Dalajlámu nebo fotoaparátem procestoval křížem krážem Arménii. Devětatřicetiletý brněnský fotograf Roman Franc se ale kromě uměleckých výtvorů může pochlubit nečekaným a hlavně cenným objevem. V kontejneru náhodou našel rozsáhlý fotoarchiv brněnské Zbrojovky, která ve své největší slávě zaměstnávala až 25 tisíc lidí.
Dílo náhody, štěstí i osudu. Tak lze ve stručnosti popsat nález, k němuž se nachomýtl známý brněnský fotograf před zhruba patnácti lety. Tehdy se v tamějším areálu nacházel se skupinou studentů a společně vytvářeli fotografie v opuštěných fabrikách. „Tenkrát byly tamní prostory opouštěné, takže to pro nás bylo takové dobrodružství. My měli domluvené se správcem, že nás pustí dovnitř. Jednou jsme šli vyhodit odpadky. Najednou šel kolem nás vrátný či hlídač, který k popelnicím odložil skleněné desky s negativy,“ popisuje příhodu absolvent opavského institutu tvůrčí fotografie.
Nález okamžitě upoutal pozornost mladého fotografa, který pracoval například pro prezidentskou kancelář prezidenta Václava Havla. Sbírku zhruba 70 tisíc negativů schoval do krabice u kamaráda do bezpečných sklepních prostor, kde je sucho. Tam se na kolekci několik let jen prášilo, protože o rozsáhlý archiv židenického podniku, v němž se desítky let vyráběly zbraně, výpočetní technika nebo stroje, nikdo neměl zájem.
„Nevěděli jsme co s tím. Bylo toho opravdu hodně, takže jsme negativy uskladnili na několik let do sklepa. Kamarád něco naskenoval. Jenže to byl jen zlomek celé sbírky. Poptávali jsme po muzeích, jestli někdo nemá o fotky zájem. Jenže nikdo je nechtěl, ale zároveň jsme se toho nechtěli zbavit,“ říká fotograf, jenž v současné době tvoří ve svém obřanském ateliéru.
Nalezené negativy jsou součástí rozsáhlé sbírky Změna nastala loni v létě. Průmyslový pozemek s novým vlastníkem, devoloperská společnost CPI, jež plánuje rozlehlý objekt přeměnit na novou moderní čtvrť. Firma pak ve spolupráci s brněnskými turistickým centrem připravuje o historii Zbrojovky, v níž mělo práci až 25 tisíc lidí, publikaci. Snímky se proto dostaly znovu do kurzu. „Vybíráme nejlepší fotky, které se stanou součástí připravované knihy, jejíž součástí jsou také vzpomínky pamětníků. Stále hledáme další, kteří ve Zbrojovce pracovali nebo mají nějaké dobové materiály,“ popisuje Franc.
Podle fotografického tvůrce má fotoarchiv Zbrojovky výraznou hodnotu, i když byl pravděpobně daleko obsáhlejší. Po vyprázdnění fabrik a zániku státní firmy ale fotky skončily na skládce. Dochované materiály však slouží jako doklad doby, která zachycuje období od padesátých do zhruba osmdesátých let minulého století. Na snímcích je možné vidět například, jak lidé na pracovišti slavili Mezinárodní den žen, vítali oficiální státní delegace nebo prezentovali nové výrobky, jež se vyvážely do celého světa.
Fotografie jsou uložené v policích obřanského ateliéru Fotografie tehdy pořizovali profesionální podnikoví fotografové, kteří dokumentovali život pracujícího lidu i celého podniku. „Ve Zbrojovce podobně jako v dalších velkých podnicích pracovali podnikoví fotografové. Obvykle byli dva až tři. Já sám našel několik pamětníků, kteří mi popisovali, jak to chodilo. Obvykle došli ráno do práce s foťákem a čekali, co dostanou zadané. Ve tři odpoledne pak odcházeli. Něco takového je už dnes nepředstavitelné,“ všímá si Franc, který svou tvorbu vystavoval například ve Spojených státech amerických nebo ve Velké Británii.
Roman Franc pozoruje nalezenou fotografiiFranc ve své kariéře fotil přední české i zahraniční politiky, procestoval svět i fotil posledních šest let života prezidenta Havla. Sám na období vzpomíná rád, protože, jak sám říká, měl ve své práci volnost. Díky tomu vytvořil hned několik portrétových fotografií poslední československé hlavy státu. „Byla to zajímavá zkušenost. Pracoval jsem s lidmi, které jsem znal jen z televize. Vždy ale bylo nutné se k tomu postavit. Naštěstí ale jsem měl volnost v tvorbě,“ říká Franc, jenž má recept i na to, jak poznat dobrou fotografii.
„Nerad slyším, že se fotka musí líbit. Naopak musí zaujmout, chytit vás za srdce nebo vyvolat vzpomínku. Takových faktorů, jak poznat dobrou fotografii, je mnohem více. Obecně si však myslím, že dobrou fotografii pozná i člověk bez fotografické školy,“ dodává Franc.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
