Zpívat a tancovat až do sobotního rána, to je můj tradiční rituál před soutěží, prozrazuje vítěz strážnického kola.

Kubo, jaké výhody, nebo naopak nevýhody, má skutečnost, že jsi na domácí půdě?

To se vlastně dovím až letos, kdy bylo finále přesunuto na pozdější čas. Díky tomu by se mohli do publika stihnout vmísit i ostatní Strážničané, kteří chodí do průvodu. Podpora z publika je vždy obrovsky poznat a pomáhá. 

Ve Strážnici je několik souborů a folklorních skupin. zároveň je ale stále častější, že se kluci do soutěže přihlašují, aniž by byli aktivními členy nějakého folklorního sdružení. Jak je to s tebou?

Já jsem hrdým členem strážnického souboru SLPT Danaj a jsem velmi rád, že jsem právě tam. 

Zdá se, že jsi opravdu zapálený patriot. Jak dlouho už trvá tahle vášeň?

Jako malý jsem chodil do Danájku, to mi ale dlouho nevydrželo. Musel jsem v šesti letech do školy a na zábavu už nebyl čas. V šestnácti jsem se ale už cítil dostatečně vyškolen, upsal jsem se Danaji a od té doby tancuju až do dnes.

Jak dlouho se pohybuješ v soutěži verbířů a jak se ti v ní daří?

Poprvé jsem se do soutěže dostal v roce 2013. Postoupil jsem do předkola ve Strážnici a dostal se hned i do finále. Nejvíc si vážím právě tohoto postupu, přestože jsem tenkrát nadával, že už nikdy nechci zažít takové nervy dvakrát v jednom dni. Za těch šest let se mi naštěstí podařilo několikrát zredukovat tento stres pouze na jednu dávku během dne díky přímému postupu do finále.

Co pro tebe osobně verbuňk znamená?

Verbuňk pro mě představuje výbornou a jedinečnou příležitost, jak si u tance alespoň na chvíli odpočinout od bab. 

Od žádného z finalistů jsem se nedozvěděla, koho považují za letošního favorita soutěže. Jak se projevuje řevnivost mezi soutěžícími a na koho by sis letos vsadil ty?

Mezi verbíři řevnivost neexistuje. Našim společným a největším soupeřem je vždy porota. Vsadil bych si na všechny ostatní verbíře abych měl jistotu, že se na konci budu radovat z výhry. 

Jak se připravuješ na své vystoupení těsně před vstupem na podium? Taky se nepřiznáš k žádnému magickému rituálu?

Řekl bych, že máme s klukama takový všeobecně známý a uznávaný rituál: zpívat a tancovat až do sobotního rána, abychom zpěvem, pohybem i vzhledem nenarušili přirozený ráz festivalu. Před vstupem na podium je pak tradicí se proklínat a nadávat na zmíněný rituál s žaludkem i srdcem někde u kotníků. 

Ten žaludek u kotníků způsobuje tréma nebo nadměrná konzumace tekutin a nedostatek spánku?

Tréma je vždycky. Nutí mě zběsile chodit, protahovat se, dřepovat, znovu se protahovat, přezpívávat si slova písně, poposedávat, vstávat, přezpívávat si slova písně, znovu si sedat a dělat všechny možné věci, které mi v ten daný okamžik přijdou nejlepší právě pro její zahnání. Malá míra otupělosti způsobená alkoholem a nedostatkem spánku mi tak přijde vždycky vhod.

I tebe se musím zeptat, který region se ti ve verbuňku nejvíce líbí. Jsi schopen se oprostit od toho, že jsi Strážničan a nezaujatě jeden vyzdvihnout?

Pokud bych měl být absolutně nezaujatý, objektivně hodnotit krásu a provedení jednotlivých zažitých tanečních prvků daného regionu, bez předsudků se dívat na bohatou pestrost a výjimečnost ať už v oblasti krojů, lidových písní nebo i charakterů každého z verbířů ... nejvíc se mi líbí Strážnice.

Marek Kraus tě v předchozím rozhovoru počastoval opovážlivou výzvou, jestli nechceš v sobotu raději zůstat doma a hrát Člověče nezlob se. Co mu na tuto drzou otázku odpovíš, a proč zrovna Člověče nezlob se?

Považuju se za velmi vášnivého hráče deskových a společenských her všeho druhu, tak asi proto.

Volno si dát můžu. Už si ani nepamatuju, kdy jsem byl naposledy ve Strážnici v průvodu, který kvůli verbířům nestíhám. Na moje místo by se ale dostal další Strážničan a šance na výhru by se tak nejspíš nezvětšila. A Člověče nezlob se hraju stejně každý rok s ostatními verbíři a zatím se vždycky dostali do domečku dřív než já. 

Na závěr našeho rozhovoru nesmí chybět už tradiční otázka, kterou ti posílá jedna z tvých fanynek. Ptá se, jaká je tvoje představa o nejoblíbenější fanynce.

Nejoblíbenější fanynka je taková, která svým celkovým vzezřením i hlasovým projevem dokáže při povzbuzování navodit u ostatních dojem, že na pódiu právě stojí neuvěřitelný samec. A čím víc takových fanynek, tím líp. 

Abych nezapomněla, tvoje otázka pro Pavla Šupinu, který bude sérii rozhovorů uzavírat?

Co bys nám verbířům, jako profesionální herec poradil, abychom na verbířských prknech vypadali co nejlépe. Pomáhá cvičení ve foyer a na prknech Slováckého divadla?

Děvče, které odpovídá tvým představám určitě v davu diváků okamžitě poznáš. Díky za rozhovor a přeju ti, ať se letos dostaneš do domečku dřív než většina tvých soupeřů.

Rubriku Folklorní Drbna připravuje redakce Brněnské Drbny ve spolupráci s agenturou Taktiq Communications.