KOMENTÁŘ: Proč se v Česku každou hodinu rozvádí dva až tři manželské páry
Při pohledu na statistiky rozvodovosti v Evropské unii dospějeme k několika zajímavým faktům. Předně Česká republika se v počtu rozvodů oddělila od zbývajících zemí střední Evropy a spolu s Pobaltím a Skandinávií tvoří absolutní nelichotivou špici v počtu rozvodů. Jedním z příčin může být i spojitost s počtem obyvatel, kteří se nehlásí k žádnému náboženství.
Z evropského žebříčku je totiž patrné, že menší rozvodovost mají silně katolické státy. Podle mého názoru, ale víra nehraje v počtu rozvodů rozhodující úlohu. Přikláním se k názoru, že česká rozvodovost je jakási sněhová koule, která na sebe nabaluje nové generace, které ve svých rodinách viděli rozvod jako zcela normální věc a takto přistupují i k vlastnímu manželství. Proto je také nejčastější příčinou rozvodu v České republice uváděn neuvážený sňatek. A ještě více než neuvážený sňatek se často jedná o neuvážený rozvod.
Jednou z neviditelných avšak nepřehlédnutelných příčin stavu rozvodovosti u nás, ale i v zahraničí je neochota na vztahu a manželství pracovat, obecně řečeno komunikovat, mluvit spolu. Otázka je také, zda-li stát, dělá dostatečně proto, abychom v budoucnu dopadly statisticky lépe než je to mu nyní. Jednou z možností, jak bojovat s vysokou rozvodovostí jsou opatření rodinné politiky.
Jsem ráda, že z pera Ministerstva práce a sociálních věcí má vzniknout zákon o podpoře rodiny, který má podpořit opatření umožňující manželem včas se obrátit na pomoc, když se rodina ocitla v krizi. Jakkoliv totiž můžeme říci, že stát by neměl zasahovat ani vyvíjet zvláštní pozornost ve vztahu k věci natolik soukromé a intimní jako je manželství nebo rozvod, opak je pravdou. Na prvním místě tu jde totiž nejen o rodinu, ale především o děti. Rozvody mají nejhorší dopady právě na dítě. Rozvodem rodičů je postiženo kolem 23 tisíc dětí.
V tomto směru je potřeba se zaměřit na analýzu současné legislativy a také na posílení mediace nebo dalších podpůrných opatření umožňujících předně rozvodu předejít, a když toto není možné, pomoci rozvodu smírnému s co nejmenším dopadem do psychiky všech zúčastněných. Ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti na takové reformě rozvodů pracujeme. Rodina totiž rozvodem nekončí.
