Pá 14. 8. 2026Alan
Doprava

Město dlouhodobě ignoruje ochranu přírody, míní ornitolog bojující proti stavbě brněnské lanovky

Nicolas Rosier4 minuty čtení8. 4. 2024, 16:00
Město dlouhodobě ignoruje ochranu přírody, míní ornitolog bojující proti stavbě pisárecké lanovky
Město dlouhodobě ignoruje ochranu přírody, míní ornitolog bojující proti stavbě pisárecké lanovky · Foto: Magistrát města Brna

Brněnský dopravní podnik v minulém týdnu získal pravomocné stavební povolení pro vybudování lanovky mezi pisáreckou vozovnou a univerzitním kampusem v Bohunicích. K plánované stavbě za necelou miliardu ovšem podle jejích odpůrců a opozičních zastupitelů chybí doložit zásadní posudky, jako je například studie o proveditelnosti, na níž v minulosti měla ztroskotat vize o lanovce na Špilberk.

V blízkosti bohunického kampusu letos pobývalo téměř devět tisíc ptáků

Proti lanové dráze se od prvopočátku celé debaty mimo místních, jimž by stavba výrazně zasahovala do soukromí, vyslovují především ornitologové, kteří se obávají poškození unikátního obřího zimoviště ptáků. Letos v blízkosti bohunického kampusu pobývalo necelých devět tisíc havranů, kavek, vran a dalších druhů přilétajících ze severu.

 „V oblasti, kterou by měla protnout lanovka, zimují každoročně tisíce ptáků, přičemž někteří z nich jsou uvedeni na červených seznamech kriticky ohrožených druhů. Mimo nich les s přilehlou řekou poskytuje útočiště také desítkám dalších ptáků, jako jsou třeba kriticky ohrožený morčák velký, čírka obecná nebo třeba ostříž lesní, který přímo nad lesním porostem loví a snadno by se při honbě za kořistí mohl zamotat do drátů," uvedl předseda Jihomoravské pobočky České ornitologické společnosti Jan Sychra. Mimo migrujících jedinců podle něj v bohunickém zimovišti pravidelně přebývají i brněnské kavky, které tvoří celou třetinu své jihomoravské populace. 

„Dopravní podnik si v Olomouci nechal vypracovat biologický posudek, který je ale úplně špatně a nijak nezohledňuje ochranu životního prostředí“

Právě zástupci ornitologů v čele se Sychrou se proti stavbě rozhodli podniknout dílčí právní kroky. „Celá cesta k lanovce probíhala strašně potichu, my se o ní dozvěděli až letos v lednu, kdy už stavební povolení bylo prakticky na stole. Dopravní podnik si v Olomouci nechal vypracovat biologický posudek, který je ale úplně špatně a nijak nezohledňuje ochranu životního prostředí. Neproběhlo ani správní řízení o výjimce ze zákona o ochraně životního prostředí, kterého bychom se mohli zúčastnit a posudek rozporovat. Proti původnímu rozhodnutí o udělení stavebního povolení se odvolala Masarykova univerzita a asi dvacet majitelů bytů v plánované trase, ale ministerstvo dopravy se vyslovilo pro lanovku. My tento verdikt ovšem čekali, a proto jsme ještě před rozhodnutím ministerstva podali správní žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě," vysvětlil Sychra dosavadní postup.

Ornitologové se rozhodli soudní cestou napadnout fakt, že v rozhodovacím procesu žádným způsobem nefigurovala snaha o ochranu životního prostředí a krajiny. Zároveň na krajském odboru pro životní prostředí podali návrh na zřízení přechodně chráněné plochy právě v oblasti diskutovaného koridoru. S udělením tohoto statusu by ovšem museli souhlasit všichni pozemkoví vlastníci, mezi nimiž často figuruje město. 

Mimo zmíněných právních kroků internetem i veřejným prostorem stále putuje petice. Podle Sychry má její fyzická verze už nižší tisíce podpisů a do budoucna plánují petiční činnost zintenzivnit.

Obhájci argumentují tím, že stavba lanovky může ulevit silničnímu provozu 

Na stavbě lanovky nepanuje v Brně konsenzus ani mezi politiky. Obhájci lanovky argumentují v její prospěch obecně tím, že do kampusu a okolí přijíždí denně hodně lidí a že by lanovku mohli využívat ti, kdo budou přijíždět na akce do multifunkční haly vedle pisárecké vozovny, která je ve výstavbě. Oponenti tohoto názoru argumentují tím, že oblast kampus i hala už jsou dnes obslouženy dostatečně tramvají, trolejbusy a autobusy. Opozicí požadovaná analýza by měla ukázat, zda je zařízení s hodinovou kapacitou 2000 cestujících skutečně potřeba a jestli už současná doprava nestačí.

„Plánování lanovky a získání stavebního povolení stálo město už několik milionů, přesto neproběhla žádná studie o proveditelnosti ani o ekonomické udržitelnosti. Tato studie by přitom měla stát na samotném počátku a předcházet případným ekonomickým ztrátám, zvlášť u projektu za miliardu. Na základě podobné studie se například upustilo od lanové dráhy na Špilberk. Nemluvě o tom, že žádné z předložených plánů nemluví o tom, za co budeme lanovku provozovat. Na příkladech z ostatním měst totiž vidíme, že lanovka si na sebe nevydělá," uvedla zastupitelka Jana Drápalová (Zelení). 

Jasna Flamiková (Zelení) dodala, že pro normální Brňany nemá lanovka prakticky smysl, protože jim přinese o dva přestupy navíc. „Lanovka se za cenu zničení jediného kusu přírody v okolí kampusu stane atrakcí na nedělní výlet s dětmi," řekla zastupitelka. 

Mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková naopak napsala, že univerzitní kampus a sousední fakultní nemocnice a jejich okolí vytváří velkou poptávku po dopravě a že do oblasti cestuje veřejnou dopravou denně okolo 40 tisíc lidí. Lanovka by tak městské dopravě mohla ulevit.

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

2

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
JB
Jiří Bilík9. 4. 2024, 9:43
To je ale nesmysl. Pkud by to chtěli pro lidi, tak nasadí pendl tunele. Současný expres jede z Pisárek 3 minuty. To žádná lanovka nedá. Navíc do tunelu se vejde ještě hodně autobusů. Toto bude spíš Blažkova rozkrádačka.
VM
Vladimír Malý9. 4. 2024, 2:38
Fógli se přestěhují kousek vedle, nevím, co řešíte.

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Divizny, jetele i mochny zdobí nové záhony v Lednici. Sledují je odborníciZprávy

Divizny, jetele i mochny zdobí nové záhony v Lednici. Sledují je odborníci

V Lednici vznikly čtyři neobvyklé záhony. Odborníci z Mendelovy univerzity do nich vysadili zhruba 40 druhů rostlin, které běžně rostou ve volné přírodě. Zkoumají, zda by se některé z nich mohly uplatnit také jako okrasné rostliny v zahradách.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook