Vysokorychlostní trať mezi Brnem a Břeclaví míří do procesu EIA
Ministerstvo dopravy poslalo projekt stavby vysokorychlostní tratě mezi Modřicemi a Rakvicemi na jižní Moravě do procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Jde o trať, která by se měla stavět jako první a Správa železnic předpokládá, že začne v roce 2027. Novostavba dvoukolejné trati má měřit 45 kilometrů a hotová má být v roce 2030.
Termín pro zahájení stavby však Správa železnic zatím každý rok cyklicky o jeden rok odsouvá. V roce 2021 uváděla, že počítá se zahájením v roce 2025, loni termín o rok odsunula a letos opět. Nová trať má umožnit jízdu mezinárodním a vnitrostátním expresním vlakům minimální rychlostí 200 a maximální rychlostí 320 kilometrů za hodinu. Na severu má být trať napojená do brněnského uzlu, který však v roce 2030 nebude určitě modernizovaný, ale bude v současné podobě.
Optimistický termín zahájení jeho přestavby je podle ministerstva dopravy a Správy železnic rok 2028 a dokončení 2034. Na jihu se vysokorychlostní trať připojí mimoúrovňovým křížením na současnou trať Brno - Břeclav u Rakvic. Do roku 2030 se má maximální rychlost z Rakvic do Břeclavi zvýšit ze současných 160 na 200 kilometrů za hodinu.
Trať povede západně od současného koridoru převážně v polích, zasáhne pouze do intravilánu Rajhradu. Proto zde projektanti naplánovali téměř kilometr dlouhý hloubený tunel, avšak obec požaduje ještě delší. Starosta František Ondráček (SKN - Rajhraďáci) před více než měsícem, že projektanti požadavek odmítli, protože by to bylo příliš drahé, proto hodlá s požadavky vystupovat v dalších fázích přípravy. Stejně tak další obce, kterým se záměr novostavby nelíbí, kladly další požadavky, aby jim trať přinesla negativa co nejmenší. Jejich postoj se dal totiž zobecnit tak, že trať nějak strpí, ale že jim nic nepřinese, tak ať alespoň jsou důsledky co nejmenší.
V budoucnu má z tratě odbočovat u Unkovic nová trať do Znojma. Nejdřív se proto předpokládá, že po trati projede osm vlaků za hodinu, po dokončení znojemské trati by to měl být dvojnásobek. Na trati má vzniknout přes dvacet železničních mostů a přes dvacet silničních mostů, uváděné údaje se v dokumentu na různých místech mírně rozcházejí. Nová trať také zabere 118 hektarů zemědělské půdy, z toho téměř 90 hektarů půdy dvou nejkvalitnějších kategorií, a také tři hektary lesa.
Přínosem tratě bude rychlejší spojení z Brna do Břeclavi a v budoucnu, v případě, že se podaří postavit základ sítě vysokorychlostních tratí, se citelně zrychlí spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou a směrem na jih také s Vídní a Bratislavou. Díky nácestným stanicím nepůjde pouze o propojení metropolí, ale i regionů, jimiž budou tratě procházet.
