Europarlament zařadil Brno na mapu vysokorychlostních tratí
Evropský parlament schválil na svém listopadovém plenárním zasedání novou podobu transevropských dopravních sítí TEN-T a zároveň stanovil zásady, jak má být budování transevropské sítě financováno.
Do seznamu se tak dostaly projekty modernizace železničního uzlu Brno a tratě Brno – Přerov. Mezi vytipované dopravní projekty bylo zařazeno rovněž silniční spojení Brna k hranici s Rakouskem.
Co to znamená? V Brně se budou v budoucnu křížit dva evropské dopravní koridory – Baltsko-jaderský a východo-středomořský.
Brno tak zároveň dostává šanci, že uvedené celoevropské nadnárodní projekty dostanou podporu k jejich financování z fondů Evropské unie v plánovacím období let 2015 – 2020. Na ně se počítá s částkou 20,7 milionů eur.
Vedle transevropských vysokorychlostních železničních tratí schválený dokument počítá i s výstavbou rychlostní silnice mezi Pohořelicemi a státní hranicí u Mikulova a dokončením tak dálničního spojení moravské a rakouské metropole.
„Jsou tomu dva roky, kdy Evropská komise přišla s návrhem nové podoby evropské dopravní sítě a způsobu jejího financování. Nyní Evropský parlament schválil její finální podobu. Jsem velmi rád, že Brno uspělo se svými návrhy a naše snaha o zlepšení pozice města v systému transevropských dopravních tras přinesla ovoce. Přestavba brněnského uzlu a rekonstrukce tratě z Brna do Přerova mají nyní nejlepší možnou pozici pro získání financí z evropských zdrojů,“ řekl 1. náměstek brněnského primátora Robert Kotzian.
Městu Brnu se prioritní železniční záměry podařilo prosadit díky podpoře poslanců Evropského parlamentu Jana Březiny, Olgy Sehnalové, Oldřicha Vlasáka a Ivo Strejčka a díky spolupráci se společností BXL Consulting, která město v prosazování jeho zájmů v Bruselu zastupovala.
„Na příkladu Brna se ukázalo, že pokud municipality zvolí aktivní přístup směrem k orgánům Evropské unie, mohou prosadit své zájmy. A to i přesto, že se nám evropské instituce mohou zdát příliš vzdálené,“ dodal Kotzian.
Podle jeho slov je nyní na centrálních orgánech – Ministerstvu dopravy ČR a Státním fondu dopravní infrastruktury, aby v následujících letech vytvořily legislativní a finanční podmínky pro realizaci projektů.
Léta letoucí se vede spor o to, jestli nové osobní vlakové nádraží, které je součástí projektu přestavby železničního uzlu Brno, má zůstat v centru, nebo se přemístit o přibližně 800 metrů do oblasti plánovaného Jižního centra.
První variantu prosazuje občanská koalice Nádraží v centru. V březnu 2003 zveřejnila záměr vyvolat v Brně referendum o poloze vlakového nádraží. To se uskutečnilo 9. října 2004. Při účasti 24,9 procenta oprávněných voličů se 86 procent z nich vyslovilo pro modernizaci a zachování nádraží v centru.
Protože zákon o obecním referendu v té době požadoval pro jeho platnost účast 50 procent voličů, nebyly výsledky referenda právně platné a tehdejší koalice na brněnské radnici (ODS, KDU-ČSL) neuznala výsledky referenda za relevantní.
Současné vedení města (ČSSD, ODS) nadále prosazuje projekt nazvaný Europoint Brno, který stále počítá s novým nádražím v odsunuté poloze. Náměstek primátora Kotzian mu dal i nový název – Nádraží u řeky – a pod stejným názvem zřídil i webové stránky.
Střet protichůdných názorů politiků, odborníků i široké veřejnosti na polohu hlavního nádraží tedy s menšími či většími přestávkami pokračuje.
Jen tak mimochodem. První vlak přijel z Vídně do Brna po nově vybudované Severní Ferdinandově dráze na hlavní nádraží v roce 1839. Už tehdy se mluvilo o tom, že nádraží v centru, kde stojí a funguje dodnes, je jen provizoriem. To provizorium trvá už 174 let.
