Na Orlí ulici se po sto letech vrátila orlice
Průčelí domu na Orlí 7 opět zdobí její symbol - orlice. Na uliční fasádu se vrátila po sto letech. V roce 1918 byla jako symbol překonané monarchie přenesena do dvora.
Zájezdní hostinec U Černého orla stál na místě dnešního domu č. 7 v Orlí ulici minimálně od 17. století. Z jeho domovního znamení, původně patrně barokní plastiky s orlem v erbu neseném dvojhlavou orlicí, nakonec vzešlo jméno pro celou ulici. V roce 1918 ale tento symbol zmizel a trvalo celých sto let, než se na své místo vrátil.
Orlice ustoupila nové republice
Když se totiž v roce 1918 rozpadla habsburská monarchie a vznikla Československá republika, euforii z nabyté samostatnosti provázel i odpor k připomínkám starých pořádků. Ničení, v lepším případě jen odstraňování se dotklo pomníků, soch, křížů a samozřejmě i rakouských orlic. Právě tato společenská nálada se podepsala i na přemístění domovního znamení na Orlí a plastika se z průčelí domu přestěhovala do dvor
Na čestné místo se vrátila symbolicky právě po 100 letech. „Nejedná se v první řadě o symbol monarchie, ale o paměť města a zejména tohoto místa, které dalo název celé ulici. A může symbolizovat i jakési vyrovnání s tím, že jeden státní útvar zanikl a jiný vznikl,“ vysvětluje radní městské části Brno-střed Michal Doležel. a, aby nebyla na očích.
Černý orel, červený rak
Hostinec U Černého orla byl ve své době proslulý. „Při svých návštěvách Brna si ho údajně oblíbil i rakouský císař Josef II. Na znamení spokojenosti mu udělil svolení vyvěsit kromě domovního znamení také štít s císařským erbem,“ přibližuje historii tohoto místa Michal Doležel.
Během asanace na začátku 20. století byl hostinec zbořen a nahradily ho secesní nájemní domy. I do nich ale stavebníci často zakomponovávali kamenické prvky z asanovaných domů. Císařský erb sice zmizel z viditelného místa a přesunul se nad průjezd ve dvoře, ale symbolické domovní znamení zůstalo až do událostí roku 1918 reprezentativně umístěné na arkýři v průčelí.
Domovní znamení byla jednou z forem, jak před zavedením čísel popisných jednoznačně určit jednotlivé domy. K dalším způsobům patřilo třeba určení polohy vůči jiným stavbám, nejčastěji veřejným, nebo uvedení jmen sousedů z obou stran. Domovní znamení byla v tomto ohledu trvalejší, protože se na rozdíl od obyvatel domů nikam nestěhovala. Majitelé si je nechávali malovat přímo na omítku nebo na dřevěné desky, ti majetnější tesat do kamene nebo modelovat ze štuku. Námětem bývala zvířata a ptáci, ale také znamení jako hvězdy, zvony nebo kříže.
Ačkoliv v Brně bylo číslování domů podle ulic, které platí v podstatě dodnes, zavedeno už v roce 1867, některá domovní znamení slouží k orientaci dodnes. Proslulý je dům U Červeného raka na Masarykově ulici nebo na rohu téže ulice a Kapucínského náměstí dům U Tří kohoutů.
