Archeology u Břeclavi potěšil nález kování opasku. Odkazuje k neznámému kultu
Výjimečný objev se podařil archeologům z Brna. U Břeclavi našli bronzové kování opasku z 8. století našeho letopočtu, na kterém je zobrazen had požírající tajemného tvora. Artefakt s motivem mýtu o stvoření světa odkazuje na neznámý pohanský kult.
Další úspěch za sebou mají vědci z brněnské Masarykovy univerzity (MU), kteří pracovali v lokalitě Lány u Břeclavi. Místo se v minulosti proslavilo nálezem zvířecího žebra s vyrytým nápisem starobylých germánských run. Nyní odborníci do sbírky přidali další mimořádný kousek.
Naleziště archeologům poskytlo důkaz o existenci dosud neznámého pohanského kultu, když vydalo bronzové kování opasku z 8. století našeho letopočtu. Na historickém předmětu se vyjímá symbol hada, jenž požírá tvora podobného žábě.
„Domnívali jsme se, že jde o jedinečný nález s unikátní výzdobou. Později jsme však zjistili, že se další takřka identické artefakty nacházejí i na území Německa, Maďarska a Čech,“ přiblížil vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU Jiří Macháček.
Stvoření světa i plodnost
Vědci se poté vydali na stopu kultu, který na počátku středověku před příchodem křesťanství propojoval různé středoevropské regiony. Zorganizovali proto mezinárodní tým, který se artefakty začal zabývat.
Lánský objev řadí do skupiny avarských opaskových kování. V 7. a 8. století byla součástí kroje původně nomádského národa Avarů, který se usadil v Karpatské kotlině na území dnešního Maďarska. Jejich módu tehdy přebíraly i okolní národy, jako byli například Slované. Boj s drakem nebo hadem je podle archeologů jedním ze základních motivů kosmogonického mýtu o stvoření světa. Interakci žáby a hada lze spojovat i s kultem plodnosti.
„Objevuje se v germánské i avarské či slovanské mytologii. Byl to všeobecně pochopitelný a důležitý ideogram. Nyní už jeho významu přesně nerozumíme, ale na počátku středověku propojoval v duchovní rovině různé národy žijící ve střední Evropě,“ dodal.
K analýze podobných předmětů badatelé využili moderní metody, jako je rentgenová fluorescenční analýza či 3D digitální morfometrie. O své práci publikovali článek v jednom z nejvýznamnějších světových archeologických časopisů Journal of Archaeological Science. Výzkum se ve zmíněné lokalitě uskutečnil díky projektu EXPRO financovaném Grantovou agenturou České republiky.
