Úterý 23. 6. 2026 | Svátek má Zdeňka
Dnes, 17:00
V České republice se nyní mohou pacienti zapojit do téměř 500 klinických hodnocení. Dostanou se tak k léčbě dříve, než by byla běžně dostupná. Studie jsou přínosné pro celý zdravotnický systém. Budoucnost těchto studií v Evropě však ohrožují zdlouhavé schvalovací procesy a nízká konkurenceschopnost oproti asijským státům.
V Česku se v minulém roce do mezinárodních studií, které ověřují bezpečnost a účinnost nových léčebných postupů, zapojilo přes 17 tisíc pacientů. Řada z nich tak mohla využít nejmodernější terapeutické postupy o pět až deset let dříve. Výzkumné farmaceutické společnosti nyní realizují téměř 500 klinických hodnocení, na kterých se podílí více než 2300 výzkumných týmů. Téměř polovina studií probíhá v onkologii, významně zastoupena jsou také kardiovaskulární a imunologická onemocnění.
„Pro onkologické pacienty představují klinické studie reálnou šanci získat přístup k inovativní léčbě s velkým předstihem a někdy přinášejí i novou naději tam, kde již byly dostupné léčebné možnosti vyčerpány, “ říká primářka oddělení klinických studií Masarykova onkologického ústavu Radka Lordick Obermannová.
Klinické studie mají velký význam nejen pro pacienty, ale i český zdravotnický systém. Náklady na léčbu zapojených pacientů platí zadavatelé studií, což každoročně šetří státnímu rozpočtu více než pět miliard korun. Lékaři zapojení do studií získávají zkušenosti s novými technologiemi a zvyšují vědeckou prestiž pracovišť.
V Česku počet schválených klinických hodnocení dlouhodobě neklesá. O umístění klinických studií však mezi sebou jednotlivé státy intenzivně soutěží. Stále větší podíl studií tak firmy přesouvají například do asijských států, které dokážou nabídnout rychlejší a flexibilnější prostředí.
„Klinický výzkum je dnes globální disciplínou. Zadavatelé studií velmi pečlivě sledují rychlost procesů, kvalitu dat i regulatorní prostředí,“ upozorňuje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu David Kolář.
Česká republika nejvíce zaostává právě v délce doby mezi schválením studie a skutečným otevřením pracoviště, protože smluvní jednání, rozpočtování a schvalování často běží postupně, ne souběžně. V praxi to znamená zbytečné týdny až měsíce prodlení oproti zemím, kde přípravu studie vedou spolu s regulatorním procesem. Pokud nemocnice neumí studie rychle a předvídatelně otevřít, zadavatelé přesunují projekty jinam, i když je kvalita výzkumných týmů vysoká.
Odborníci se shodují, že aby si Česká republika udržela investice, kvalitní týmy a možnost pacientům nabízet inovativní léčbu, je potřeba zrychlit schvalovací procesy, posílit profesionální zázemí klinických center a nadále zvyšovat digitalizaci zdravotnictví.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
