Neděle, 17. srpna 2025, 18:30
Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně (FNUSA) přibývá pacientů, kterým lékaři operují vyhřezlé meziobratlové ploténky bederní páteře endoskopicky. Metoda je šetrnější. Od června 2023 tam takovou operaci podstoupilo bezmála 180 lidí. Podíl případů, kdy lékaři volí tuto mini-invazivní metodu, roste, řekl neurochirurg Peter Solár.
Výhodou proti klasickému chirurgickému zákroku je zejména větší šetrnost, a tedy i kratší rekonvalescence. Zároveň se nepotvrdila obava z vyššího rizika opětovného výskytu výhřezu.
Endoskopicky operovat páteř chtěli odborníci z neurochirurgické kliniky s ohledem na světový trend. Jde o chirurgické techniky, při kterých se minimálně poškodí okolní zdravé tkáně. Nabízení této metody předcházela asi dvouletá příprava. Obnášela nejen vyškolení odborníků, ale zejména pořízení potřebného vybavení.
„Dlouhodobě se věnujeme minimálně invazivní neurochirurgii v oblasti hlavy, dosud jsme ale neměli vybavení pro stejně šetrnou operativu páteře," uvedl přednosta kliniky Radim Jančálek.
Při endoskopii chirurgové pracují s nástroji, jejichž průměr má do osmi milimetrů. Díky tomu má pacient jen malou jizvu obvykle nepřesahující centimetr. Po klasické tzv. mikrodiskektomii může mít asi čtyři centimetry, ale i více.
„Menší jizva je kosmetický efekt. Mnohem důležitější je, že se při operaci nepoškodí svaly a vazy kolem páteře jako u klasické metody. Doba hospitalizace je díky šetrnosti kratší, místo obvyklých pěti dnů nejvýše tři. Rekonvalescence pak místo šesti týdnů trvá asi polovinu. Pojí se s tím i menší spotřeba léků na bolesti," sdělil zástupce přednosty Zdeněk Mackerle.
Lékaři ve FNUSA ročně operují 300 až 400 vyhřezlých bederních meziobratlových plotének, z toho loni jich 75 ošetřili endoskopicky. Letos se k tomuto číslu již nyní přibližují. Pacientů, které pro tuto metodu vyberou, postupně přibývá.
„Hodí se spíše mladší pacienti s méně degenerativně změněnou páteří. Díky tomu, že získáváme další zkušenosti, jsme ale schopni endoskopii nabídnout i těm starším," řekl Solár. Praxe vede i ke snižování rizika recidivy, tedy opakovaného výhřezu, které s endoskopií souvisí. Podle Solára je riziko srovnatelné jako při klasické metodě, záleží na zkušenosti operatéra.
Vyhřezlá ploténka utlačující nervový kořen se projevuje obtížemi v oblasti končetin, například bolestí nohy s postižením citlivosti nebo hybnosti či obojí. Často se s tím pojí i bolesti zad. Pokud u pacientů po šesti týdnech až třech měsících nezabere konzervativní léčba zahrnující zejména fyzioterapii, doporučují neurochirurgové obrátit se na ně.
„Čas je zásadní. Nejpozději po třech měsících jsme schopni plně využít potenciál minimálně invazivních metod," dodal Mackerle. Prevencí je pak podle něj zejména celoživotní péče o záda. Ve FNUSA dostanou pacienti termín do několika týdnů, ačkoliv se tam na zákrok dosud specializují jen Mackerle a Solár. Příští rok by se měl tým rozšířit.
Endoskopické operace páteře ve FNUSA začali lékaři provádět u výhřezů plotének, protože jde o jednodušší zákrok. Nyní lékaři začínají s operacemi stenóz, což je zúžení páteřního kanálu, které může způsobit tlak na míchu a nervové kořeny. Zatím takto operovali první pacienty a výsledky si pochvalují.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám