V brněnské nemocnici provedou ročně stovku transplantací krvetvorných buněk
Lékaři z Interní hematoonkologické kliniky (IHOK) Fakultní nemocnice Brno provedli za 30 let fungování okolo tří tisíc transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk. Ty pomáhají pacientům s poruchami krvetvorby, jako je například leukémie. První transplantace se uskutečnila v roce 1993, přičemž o dva roky později se tamní lékaři dostali na desítky výkonů ročně. V posledních letech jich zvládají okolo stovky, řekl přednosta kliniky Jiří Mayer.
Přednosta jako významný pokrok v této oblasti vyzdvihl bezbolestný odběr. Zprvu musel být dárce v celkové anestezii a lékaři mu opakovanými vpichy do pánevní kosti odebírali kostní dřeň. „Dnes je od této metody ústup a provádí se jen ve specifických případech. Umíme krvotvorné buňky dostat z kostní dřeně do krevního oběhu a pak nám stačí napojit dárce na přístroj a odebrat mu buňky z žíly," uvedl Mayer s tím, že dárce hned poté může jít domů.
Po ukončení odběru je třeba transplantát co nejrychleji dopravit na transfuzní a tkáňové oddělení, kde se kontroluje jeho kvalitu. Podle toho se transplantát rozdělí do speciálních vaků, zmrazí a skladuje ve speciálních kontejnerech při teplotě minus 195 stupňů Celsia. Ve FN Brno je 3000 skladovací míst, přičemž současná obsazenost je asi 60 procent. Před darováním pacientovi se transplantát rozmrazí ve vodní lázni.
Zákrokem, při které je transplantát předán nemocnému a který se podobá transfuzi, celý proces ale nekončí. Transplantace je spojena s možnými riziky a komplikacemi. „Jsou to infekce a nebo takzvaná reakce štěpu proti hostiteli. Jedná se v podstatě o boj mezi imunitou příjemce a imunitou dárce, které se objeví zaráz v organismu," uvedla lékařka Barbora Weinbergerová.
Své o tom ví Jana Polášková, zaměstnankyně nemocnice, ve které jí v roce 2001 jako jednadvacetileté zjistili leukémii a kde transplantaci podstoupila. Dárcem byla její mladší sestra. „Týden se ale její kmenové buňky nechytaly. Dostala jsem proto ještě i mou vlastní dřeň, kterou mi dříve odebrali jako záložní. Pak se začaly chytat sestřiny buňky i má dřeň a došlo ke komplikacím. S plicním selháním jsem musela pobýt nějakou dobu na ventilátoru na ARU," řekla Polášková. Dodala však, že díky transplantaci dnes může žít takřka plnohodnotný život.
Podle Mayera se díky rozvoji medicíny daří těmto komplikacím více předcházet a negativní následky transplantací zmírnit. Jako další pokrok přednosta vyzdvihl rozvinutý registr dobrovolných dárců, ve kterém lze v podstatě každému pacientovi v současné době najít vhodného dárce. Český národní registr dárců dřeně, ke kterému se FN Brno připojila v roce 1995, má přes 115.000 registrovaných dárců.
