Nevídaný úspěch slavila před čtyřiceti lety Fakultní nemocnice Brno. Zdravotníkům se v rukou ocitl malý zázrak, a to když na tamním porodním sále přišlo na svět první československé dítě ze zkumavky. Lékař Pavel Ventruba tehdy k přelomovému porodu doběhl se zvrtnutým kotníkem a sádrou na noze.
Chlapeček se v brněnské nemocnici narodil 4. listopadu 1982 a jeho příchod na svět se stal symbolem pokroku medicíny nejen v tuzemsku, ale i celé střední a východní Evropě. „O první umělé oplodnění jsme se snažili už v roce 1979, úspěšný porod se nám ale zdařil o tři roky později. Tam datujeme počátek reprodukční medicíny v Československu,“ zavzpomínal lékař Pavel Ventruba.
Osmašedesátiletý profesor a specialista na reprodukční gynekologii absolvoval zlomový porod se zvrtnutým kotníkem. Na sál za rodičkou, která nikdy nechtěla být jmenována, tehdy doběhl s čerstvou sádrou na noze.
Začátky reprodukční medicíny v Československu souvisejí s gynekologickými operacemi. Lékaři se tehdy u žen snažili přijít s řešením neprůchodnosti vejcovodů a vajíčka odebírali ze zdravotních důvodů. „Jsme úplně první na světě, komu se podařil porod chirurgickou cestou vrácení embrya do vejcovodu,“ vysvětlil Ventruba, podle nějž si Brno na druhé zdařilé umělé oplodnění počkalo dva roky.
„První porod dítěte ze zkumavky pro nás byla taková pionýrská cesta. Neměli jsme vůbec žádné možnosti využití moderních přístrojů či firemních věcí, jako měli tehdy v západních zemích. Spoustu věcí jsme si vlastně vyráběli sami a dělali jsme to skoro na koleni,“ řekl Ventruba.
Archivní fotografie z brněnské nemocnice Foto: FN BrnoStatus prvního dítěte ze zkumavky na světě si drží Louise Brownová, která se narodila 25. července 1978 ve Velké Británii. Umělé oplodnění, odborníky označováno také zkratkou IVF, je způsob mimotělního oplodnění, kdy se ‚‚ve zkumavce'' oplodní vajíčko partnerky spermií partnera. Dodnes jde nejefektivnější způsob léčby neplodnosti.
Páry, které v současnosti řeší problémy s otěhotněním, vyhledávají v brně Centrum asistované reprodukce na Obilním trhu. Tamní lékaři měli v péči už přes deset tisíc párů. „Proces umělého oplodnění se od doby prvního takového porodu posunul dopředu mílovými kroky. Velkým pomocníkem lékařů při zákroku je dnes ultrazvuk, který dříve nebyl. Odebírání vajíček je také na značně vyšší úrovni,“ popsala Drbně mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.
Umělé oplodnění je ale pro lékaře až poslední možností, když se nezdaří jiné cesty početí. „Páry v prvé řadě vyšetříme, jestli nemají třeba nějaký zdravotní problém, který jim v početí brání, a ten pak řešíme. U žen to bývá často onemocnění endometriózou. Až když léčba nezafunguje, přistoupíme k možnosti umělého oplodnění,“ sdělila Plachá.
Před čtyřiceti lety se náklady na umělé početí pohybovaly kolem patnácti tisíc korun, dnes se vyšplhaly zhruba na dvojnásobek původní ceny. Pojišťovna hradí několik pokusů umělého oplodnění ženám ve věku od osmnácti do devětatřiceti let, starší si zákrok platí samy. Úspěšnost umělého oplodnění je v brněnském porodním centru asi šedesátiprocentní.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
