Neúprosná statistika. Každý devátý nakažený koronavirem v brněnské nemocnici zemřel

Brněnská fakultní nemocnice pečovala za poslední dva roky koronavirové epidemie o necelých pět tisíc nakažených pacientů, z nichž téměř tisícovka skončila na jednotkách intenzivní péče. Denní počty hospitalizovaných, které například v listopadu 2020 a listopadu 2021 kulminovaly a přesahovaly pětistovku, se v posledních týdnech snížily na desítky.

Nyní leží v nemocnici padesát koronavirových pacientů, z nichž deset až patnáct potřebuje akutní péči. Podobná čísla hlásí také Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. „K dnešnímu dni máme celkem třiadvacet pacientů s nemocí covid-19. Z toho je jeden pacient ve vážném stavu, na umělé plicní ventilaci a na ECMO však není ani jeden pacient. Na JIP leží také jediný pacient," informoval mluvčí nemocnice Jiří Erlebach. 

Fakt, že byly pokoje fakultní nemocnice nejplnější v podzimních měsících, potvrzuje, že pro šíření respiračních virů jsou lepší podmínky v chladnějších obdobích. „SARS-CoV-2  je však v lidské populaci novým virem, takže kromě sezóny a počasí je přenos viru ovlivněn tvorbou a selekcí variant viru, které mají různou schopnost infikovat jiné osoby. Proto se domnívám, že se covid-19 zatím nechová jako klasická sezónní infekce, možná přijde nová vlna ještě před podzimem,“ upozornil přednosta Kliniky infekčních chorob FN Brno Petr Husa.

Omikron hledá neočkované

Z hospitalizovaných pacientů s koronavirem, kteří se dostali do brněnské fakultní nemocnice, zemřel každý devátý. Situace, která byla náročná pro všechny zdravotníky a znamenala abnormální pracovní nasazení i plná lůžka, se projevila také omezením běžných plánovaných výkonů. „V současnosti jasně vidíme, jak varianta omikron v populaci nalézá osoby neočkované a očkované bez posilovací dávky. Ty staré nebo oslabené posílá do nemocnic. Nyní u nás představují výrazné procento hospitalizovaných onkologičtí pacienti,“ popsal Husa s tím, že pacienti umírají především na základní chorobu.

Právě onkohematologickým pacientům podávají brněnští lékaři antivirotikum Lagevrio, které proti koronaviru zabírá. Nejvyužívanějším lékem na nemoc se ale za poslední dva roky hledání účinných medikamentů stal remdesivir. „Je to lék s protivirovým účinkem, který lze podat v době, kdy se koronavirus aktivně množí. Nevýhodou je nutnost intravenózního podání ve formě infuzí. Nejde ale o lék, kde ihned po podání dojde ke zlepšení klinického stavu, jako je to třeba u bakteriálních infekcí a podání antibiotik,“ vysvětlil Husa.