V České republice se každý rok narodí devět tisíc dětí předčasně. Část z nečekaně narozených miminek musí kvůli své váze a zdravotnímu stavu skončit v péči zdravotníků na jednotkách intenzivní péče (JIP) a v nemocnici mnohdy stráví několik měsíců. Stejný osud potkal Emmičku z Brna, která po vykouknutí na svět vážila pouhých devět set gramů.
Malá Emma překvapila svoji maminku Kateřinu Fialovou již ve třicátém týdnu těhotenství, kdy jí lékaři museli pomoci na svět císařským řezem. Po narození strávila dva dny na JIP, po čemž následoval dlouhý pobyt na Oddělení intermediární péče Fakultní nemocnice v Brně. „Předčasný porod byl pro mě velkým překvapením. Že se to stalo, mi začalo docházet až o pár dní později. Měla jsem přirozeně strach a obavy, jak to s tak malým miminkem zvládnu. Pak ale přišla sestra a všechno, co mi řekla, mě uklidnilo,“ vypráví dnes čtyřicetiletá Fialová, která je povoláním lékařka.
Strach a panika se u maminky dvou dcer změnily v naději poté, co Kateřina Fialová zjistila, že v brněnské nemocnici existuje možnost hospitalizovat se společně s předčasně narozeným miminkem a být mu denně nablízku. „Ne všude se dbá na podíl mateřské péče u dříve narozených dětí. U nás máme pro maminky speciální zázemí. Dítě, které je v inkubátoru, se vyvíjí nejen fyzicky, ale především po citové stránce a potřebuje mít rodiče u sebe,“ vysvětluje vedoucí lékař Neonatologické JIP v Porodnici na Obilním trhu Tomáš Juren.
Přístup ošetřujícího personálu na odděleních neonatologie se v posledních letech výrazně proměnil a rodiče se stali rovnocennými partnery v péči o své předčasně narozené děti. Denně ke svým drobným dcerkám a synům na JIP přicházejí, donášejí odstříkané mateřské mléko a od sester se učí, jak o své „křehké bojovníky“ pečovat. „Necháváme rodiče, aby měli kontakt i s těmi nejmenšími, například pětisetgramovými, miminky. Dříve k takovým dětem rodiče přístup téměř neměli, což občas vyústilo v to, že s nimi nedokázali navázat vztah,“ říká zdravotní sestra Kateřina Smejkalová, která na oddělení pracuje šestadvacet let.
Ve Fakultní nemocnici Brno se ročně narodí asi 130 dětí vážících méně než jeden a půl kilogramu. Takovým miminkům se říká velmi nezralí novorozenci a ke správnému vývoji potřebují inkubátor. Ani ten však nebrání kontaktu s nejbližšími osobami. I přes napojení na plicní ventilátor si mohou rodiče nedonošená miminka pochovat a přitisknout k hrudi. Právě lidský kontakt je pro nově narozené děti klíčový. Po krátkém pobytu na JIP se pak novorozenci přesouvají do pokoje matky, která je má v inkubátoru pohodlně u své postele.
Během dvou psychicky náročných měsíců, které Kateřina Fialová s dcerkou Emmou strávila ubytovaná v nemocnici, zažila pocity strachu i štěstí. „Byla jsem neuvěřitelně vděčná, že mě sestřičky vedly k tomu, jak o Emmičku pečovat. Kdykoli mi pomohly a byly velmi vstřícně. Pro mě bylo léčivé hlavně to, že jsem s dcerou mohla být,“ svěřuje se Fialová. Emmě jsou nyní dva roky a váží devět kilogramů, což je váha odpovídající zhruba ročnímu dítěti. Svoji drobnou postavu vyvažuje malá bojovnice energickou osobností a nadšením do života.
Momentálně se v brněnské fakultní nemocnici otevírají nové pokoje pro maminky s nedonošenými dětmi a jejich celková kapacita bude nově čtyřiadvacet lůžek. Dalších sedm pak bude patřit k oddělení JIP. V pokojích se budou moci ubytovat také dočasní pěstouni, kteří pečují o miminka, jichž se matka po porodu zřekne. K dětem si hned po porodu vytvoří vztah, dají jim potřebný lidský kontakt a později se o ně starají také ve svých domovech.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
