Našli řešení, jak otevřít kulturu. Hlavní hygienička je ale proti

Členy orchestru jezdí testovat zdravotníci ze Společnosti Podané ruce. Ta testuje i v dalších kulturních organizacích jako například v Janáčkově divadle. „Díky důslednému preventivnímu testování se u nás v Národním divadle Brno podařilo včas zabránit šíření nákazy,“ říká jeho ředitel Martin Glaser. Od ledna se snížily počty nakažených zaměstnanců divadla z pěti až sedmi procent téměř na nulu. 

Nezisková organizace Společnost Podané ruce otestuje svými antigenními testy dvacet tisíc lidí týdně – na brněnském výstavišti, ve firmách, v kulturních organizacích i na přechodu Hatě. Ředitel organizace Jindřich Vobořil je přesvědčen, že kvalitní antigenní testování je způsob, jakým lze otevřít kulturu veřejnosti. „Ano, mezi testy jsou velké rozdíly v kvalitě. Nelze testovat vším. Ale zrovna naše přístrojově vyhodnocované testy od jihokorejské firmy Bodytech jsou vysoce přesné,“ dodává.

Výsledek se dozví pacienti do hodiny. Testování by tak mohlo probíhat krátce před konáním akce a podstatně by se snížilo riziko šíření nákazy mezi návštěvníky. „Diváci nám chybí. Kéž bychom se zase všichni sešli v plných sálech,“ říká Vlasáková.

Listopadová studie Společnosti Podané ruce ukázala, že jejich testy jsou vysoce spolehlivé a téměř srovnatelné s výsledky PCR.

Senátor Kraus: Nemocnice mají léčit, ne testovat a očkovat

Vědeckou studii, která měla za využití antigenních testů, přivést diváky zpátky do hledišť, připravilo město Brno se Společností Podané ruce a primářem Petrem Husou z Fakultní nemocnice Brno. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ale její pořízení nepovolila. Antigenní testy jsou podle ní problematické. „Jsem jejím stanoviskem překvapen. Společně s ministrem zdravotnictví tvrdí, že antigenními testy lze zajistit bezpečnou školní docházku a snížit výskyt onemocnění na pracovištích. Pak ale argumentuje nedostatečnou senzitivitou antigenních testů pro bezpečné návštěvy divadla,” komentuje Husa.

Antigenní testování je podle odborníků nejen způsobem, jak otevřít kulturu, ale i jedním z důvodů poklesu počtu nakažených v kraji. O jeho významu nepochybuje ani předseda zdravotního výboru Senátu Roman Kraus. Podle něj by ale neměly testovat nemocnice, nýbrž neziskový sektor. „Jde o triviální úkol. Je nesmyslné, aby ho dělali vysoce kvalifikovaní lékaři a nemocniční personál. Ti mají léčit lidi, poskytovat odbornou péči. Stejné je to i s očkováním,“ komentuje situaci Kraus. 

Od zavedení plošného testování zaměstnanců ve firmách čísla nakažených v Jihomoravském kraji klesají. Zdroj dat: mzcr.cz

Můžeme se vyhnout dalším plošným lockdownům

Snahy o zapojení neziskových organizací do očkování v Jihomoravském kraji jsou. Diecézní charita Brno a Společnost Podané ruce ve spolupráci s městem vybudovaly v dubnu velkokapacitní očkovací centrum v prostorách bývalé restaurace Bohéma v Janáčkově divadle. 

Zdravotníci v něm budou schopni naočkovat proti koronaviru až 1500 lidí denně. Zatím ale centrum zůstává zavřené, nejsou vakcíny. Kraj je odmítl poskytnout s tím, že nemocnice očkovat stíhají. Momentálně centrum slouží jen jako zázemí pro mobilní týmy, které jezdí očkovat imobilní pacienty po celém kraji. V předminulém týdnu jim uvolnil kraj tři vakcíny, v tom minulém čtyři.

„Společně s testováním a očkováním, musíme také trasovat. A to přímo v terénu, ne po telefonu,“ říká Vobořil. Ten chce také začít sledovat množství protilátek v těle po očkování u rizikových skupin. Imunita u seniorů klesá podle odborníků už po několika měsících. Přeočkování by tak bylo možná nutné už v létě. „Kombinací všech těchto opatření se můžeme vyhnout dalším plošným lockdownům. Povedlo se to tak třeba v Jižní Koreji,“ zakončuje Vobořil.