Pandemie vytvořila novou kategorii nemocných potřebujících následnou intenzivní péči

Řada pacientů z akutních nemocničních lůžek anesteziologicko-resuscitačních oddělení (ARO) nebo jednotek intenzivní péče (JIP) nadále závisí na umělé plicní ventilaci, případně i oběhové podpoře. V této době zařízení následné intenzivní péče (NIP) vyšla vstříc výzvě MZ ČR a aktivně se zapojila do zajištění komplikované péče o tyto pacienty.

„Uvědomujeme si vážnost zhoršující se situace s epidemií covid 19 a naší absolutní prioritou je plynule navázat na intenzivní terapii ARO pacientů u nás na oddělení následné intenzivní péče. Spolupracujeme se všemi ARO v okolí a v rychlém čase se snažíme zajistit překlad na naše oddělení, což znamená uvolnění akutního lůžka,“ uvádí primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku MUDr. Anton Baluch.

 „Naše oddělení se za půl roku změnilo k nepoznání, na chodbách stojí stolky přeplněné ochrannými pomůckami, čepice, pláště, respirátory a chirurgické rukavice. Následná intenzivní péče dříve pro pacienty po úrazech hlavy, páteře, míchy či po závažných mozkových příhodách se změnila na post covidovou intenzivní péči. Z 16 ventilovaných lůžek máme 14 lůžek s pacienty po covidu, u kterých je nezbytná pokračující intenzivní péče. Bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 5-10 let kvalitního života,“ říká primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Nymburku MUDr. Anton Baluch.

O post covidové pacienty pečují lékaři i v ostatních zařízeních následné intenzivní péče Chronicare v Brně a Ostravě.

V brněnském zařízení je v současné době hospitalizováno přes 30 pacientů s covidovou pneumonií vyžadujících intenzivní péči. Pacienty s diagnózou covid 19 přijímá pracoviště následné intenzivní péče Chronicare v Brně od podzimu 2020 v úzké spolupráci s koordinátorem lůžkové péče pro Jihomoravský kraj profesorem Šrámkem z ARK FN u Sv. Anny a s primáři všech ostatních zařízení intenzivní péče. „Snažíme se takto co nejvíc odlehčit zařízením akutní péče, která přijímají pacienty v nejtěžším stavu,“ uvádí MUDr. Petr Jelínek, PhD., primář oddělení následné intenzivní péče Chronicare v Brně.

„Pacienty přebíráme z ostatních zařízení po zvládnutí akutní fáze onemocnění, ale s přetrvávající potřebou umělé plicní ventilace, aplikace antibiotik a v některých případech i oběhové podpory vasopresory. Po zvládnutí plicního infektu pacienty postupně převádíme na spontánní ventilaci až k odpojení od ventilátoru a k extrakci tracheostomické kanyly. Velmi důležitou složkou naší práce je intenzivní rehabilitace a výživa,“ uvádí MUDr. Petr Jelínek, PhD.

„Cílem našeho snažení je vyléčeného pacienta v dobré kondici propustit do domácí péče nebo přeložit do rehabilitačního ústavu. Tento druh péče klade vysoké nároky na ošetřující personál především pro svou dlouhodobost – průměrná doba hospitalizace se u nás nyní pohybuje kolem 35 dnů a také pro výraznou svalovou slabost pacientů po proběhlém kritickém stonání. Každá změna k lepšímu zde jde po malých krůčcích a vyžaduje velkou trpělivost a nasazení celého týmu. Předání pacienta jeho blízkým do domácího ošetřování je pro nás všechny obrovským zadostiučiněním,“ doplňuje primář MUDr. Petr Jelínek, PhD.

Následná intenzivní péče spadá do oboru intenzivní medicíny, nejedná se tedy o dlouhodobou lůžkovou péči (dříve LDN) či rehabilitační péči. Spektrum lékařských diagnóz, kvůli kterým k nám pacienti přicházejí, je pestré: od neurologických a interních, po posttraumatické. Nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy nebo vícečetných poranění orgánů, pacienty po úrazech páteře a míchy, po závažných cévních mozkových příhodách a v dnešní době zejména o pacienty se selháním plic následkem koronavirové infekce.

Přístrojové vybavení lůžek následné intenzivní péče splňuje nejvyšší normy v rámci poskytování zdravotní péče a je srovnatelné s vybavením pracovišť ARO.

Pracoviště Chronicare dále poskytují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům, u kterých došlo po překonání akutní fáze onemocnění ke stabilizaci zdravotního stavu, a přesto i nadále vyžadují intenzivní ošetřování. To je v první řadě zaměřeno na důslednou péči o dýchací cesty. Intenzivní fyzioterapie je nedílnou součástí péče, významně přispívá ke zlepšení fyzického i psychického stavu a následné resocializaci pacienta.