Brněnští lékaři vyvíjí zcela jedinečné lepidlo ke spravování zlomených kostí. V kombinaci s dlahou by mohlo velmi usnadnit hojení.
Počty úrazů stoupají a zlomeniny jsou bohužel jejich běžnou součástí. Léčba zlomenin je složitá, téměř vždy je nutné zlomenou končetinu znehybnit, a to až na několik týdnů. V případě, že se zlomená kost roztříští, kostní úlomky mohou způsobit špatné hojení. V těchto případech je často nezbytná operace, ale ani to nezaručí stoprocentní zahojení. Pacienta pak může pohyb velmi bolet a chronická bolest poraněné končetiny bývá spojená s předčasným rozvojem poúrazové artrózy.
Právě pro tyto případy vyvíjejí lékaři Kliniky úrazové chirurgie FN Brno a LF MU pod vedením MUDr. Milana Krtičky, Ph.D., společně s týmem vědců CEITEC VUT v čele s doc. Ing. Lucy Vojtovou, Ph.D., kostní lepidlo. Se svým dlouholetým projektem už dosáhli prvních výborných výsledků, když úspěšně vytvořili prototyp polymerního kompozitního kostního adheziva. Jeho výhodou je schopnost slepit kostní úlomky, podpořit hojení zlomeniny a za čas se vstřebat.
Toto lepidlo musí splňovat spoustu nároků: nesmí být pro organismus a kostní tkáň toxické, musí být vstřebatelné, stejně tak musí být dostatečně pórovité a podporovat vrůst novotvořené kostní tkáně jak do lepidla, tak i do fixovaného kostního úlomku.
Při tom všem musí lepidlo pevně držet, aby ani minimální síla nezpůsobila zničení lepeného spoje. Přestože se tématu ve světe věnuje velká pozornost, zatím se vyhovující kostní adhezivum nepodařilo vytvořit. Na základě grantové podpory nadace AO Trauma ze Švýcarska provedli společně lékaři Kliniky úrazové chirurgie a biomateriáloví specialisté z CEITEC VUT Brno.
Brněnští lékaři se pokouší v průběhu vývoje tohoto speciálního lepidla využívat kosti z prasete. Toto testování bývá prováděno do několika hodin od usmrcení zvířete, kdy je kost ještě v podobném stavu jako u živého jedince. Na více než sto takto získaných stehenních kostech byly uměle vytvořeny jak jednoduché, tak tříštivé typy zlomenit a za napodobení fyziologických podmínek lidského těla byla kost slepena do původního tvaru. U části vzorků byl lepený spoj doplněn o nyní běžně používanou metodu dlahové osteosyntézy. Lepidlo dokázalo ztuhnout do 120 vteřin a úplně vytvrdlo do 3 následujícíh dnů, kdy byly kosti uchovávány při teplotě 37°C ve fyziologickém roztoku. Poté byla kost testována a odolala i tlaku v zatížení do hodnot 4 MPa.
Při testování slepených tříštivých zlomenin trojbodým ohybem nejlépe vyšly výsledky v kombinaci s naloženou dlahovou osteosyntézou, kdy byly výsledky ohybu kosti nejuspokojivější. V daném případě bylo potřeba síly 42 MPa k vytvoření nové zlomeniny takto ošetřené kosti.
„Na základě provedeného experimentu si dovolíme tvrdit, že námi testované kostní lepidlo by mohlo být úspěšně použito v klinické praxi k peroperační fixaci malých kostních úlomků u tříštivých zlomenin, což by následně zlepšilo nejen kostní hojení, ale i celkový pooperační průběh. Díky injektabilitě lepidla je také možné uvažovat o perkutánní aplikaci lepidla do místa zlomeniny. Po následném provedení její repozice by mohlo dojít ke zlepšení retence kostních úlomků a pozitivnímu ovlivnění kostního hojení, a tím i zkrácení délky fixace u konzervativně léčených zlomenin,“ říkají shodně doc. Lucy Vojtová a MUDr. Milan Krtička.
