Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek snížil poplatky za prodlouženou dobu studia na dolní hranici vymezenou zákonem. Důvodem je nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který kritizoval dosavadní způsob stanovování poplatku. Univerzita kvůli tomu dočasně přestala peníze vybírat.
"Rozhodnutí soudu, které je pravomocné od 1. srpna, respektujeme. V reakci na tuto novou skutečnost a s cílem předejít případným dalším soudním sporům jsem rozhodl snížit poplatky za prodlouženou dobu studia na minimum upravené zákonem a statutem univerzity. Všechna rozhodnutí o vyměření poplatků vydaná po 1. srpnu budou tedy v této minimální výši," uvedl Bek.
Podle zákona je poplatek za prodlouženou dobu studia povinen platit každý student, který překročí standardní dobu studia v daném programu o více než jeden rok. Minimální výši poplatků pro každých dalších započatých šest měsíců stanovuje zákon o vysokých školách jako jeden a půl násobek základu. Poplatek za prodlouženou dobu studia na Masarykově univerzitě tedy do konce srpna letošního roku činí 4201,5 koruny a od září do konce srpna příštího roku 3999 korun.
Dosavadní znění statutu univerzity vymezovalo minimální a maximální výši poplatků s tím, že přesnou částku pro příslušný akademický rok upravuje opatření děkana po projednání v akademickém senátu fakulty. Nejvyšší správní soud ale dospěl k závěru, že konkrétní částka nebo způsob jejího výpočtu musí být uvedena přímo ve statutu univerzity. Samotnou výší poplatku se soud nezabýval.
V roce 2012 vyměřila Masarykova univerzita 6845 poplatků za prodlouženou dobu studia v celkové výši přes 68 milionů korun. Všechny takto získané peníze putují do stipendijních fondů. Konkrétní výši vyměřených poplatků ani celkovou částku pro následující období nelze odhadnout. Podle Beka ale škola stávající stipendijní programy zachová.
Zdroj ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
