I ve školství se dá šetřit, tvrdí ministr Bek

Podle Beka pracovní verze rozpočtu ministerstva financí ještě nereflektuje politickou diskusi vlády a koaliční shodu. Rektory nicméně vyzval k tomu, aby společně hledali cestu, jak následujícím obdobím projít tak, abych nepoškodili, co je důležité pro fungování vysokých škol. „Příprava státního rozpočtu byla odstartována teď a přes léto a na podzim bude finalizována jeho podoba. Je důležité, abychom spolu pravidelně mluvili," uvedl Bek.

Ministerstvo školství by podle návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici, mělo v roce 2024 hospodařit s méně penězi než v tomto roce. Příjmy úřadu jsou předběžně naplánované na 10,037 miliardy korun včetně peněz z Evropské unie, což je o 360,04 milionu méně než letos. Nižší oproti aktuálnímu roku by měly být i výdaje, a to o 29,27 miliardy Kč. V roce 2024 by podle návrhu měl úřad utratit 235,75 miliardy korun. Resort školství by tak měl pracovat na výdajové stránce rozpočtu s nejnižším objemem peněz od roku 2020.

Podle návrhu rozpočtu by ministerstvo oproti letošku také mělo na výdajích ušetřit 30 miliard korun. Bek k tomu uvedl, že tak to nebude. „Ten návrh, který je technický z dílny ministerstva financí, nezohledňuje závazky, které jsou dokonce napsané v zákoně vůči regionálnímu školství. Takže musím říct, že to nepovažuji v tuto chvíli za relevantní číslo," řekl ministr.

Dotace i dlouhodobé úvěry

Rektoři už dříve v prohlášení uvedli, že jsou proti snížení rozpočtu na vzdělávání a vědu v letech 2024 až 2026, jak ho v aktuálním pracovním návrhu státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí. Plošné škrty v českém školství a vědě podle nich mohou přinést snižování konkurenceschopnosti univerzit a vědeckých pracovišť a prohloubit personální nestabilitu. Rektoři zároveň varují před nahrazováním peněz pro vysoké školy financemi z evropských fondů. Podle dnešního usnesení plénum dříve vydané prohlášení považuje za východisko dalších jednání s vládou, uvedl za Českou konferenci rektorů její předseda Martin Bareš.

Podle ministra Beka se bude debatovat obecně, nejen ve školství, ale v celé veřejné sféře, o tom, nakolik budou investice realizovány pomocí dotací a nakolik se bude přecházet k modelu kombinace dotací a dlouhodobých úvěrů. „Myslím si, že ta dnešní kritická situace rozpočtu nahrává tomu, abychom cestu k finančním nástrojům nastoupili rychleji, než jsme si možná mysleli před rokem," uvedl ministr. Školy by tak podle něj neměly spoléhat na jednotlivé dotace, ale kombinovat dotaci a úvěr.

„Buďme realisty. Pokud bude zachován rozpočet v letošní výši, pokud jde o tu část, která je poskytována skutečně státním rozpočtem, tak to bude podle mého soudu vlastně docela dobrý výsledek," uvedl ministr k rozpočtu ministerstva. Každý ministr má podle něj dvojí zodpovědnost - jednak za svůj resort a jednak za výsledek jako celek. „Samozřejmě i ve školství se dá šetřit. Existuje určitý manévrovací prostor pro to vyrovnat se s ekonomickým tlakem, pokud netrvá dlouho. Myslím si, že ve chvíli, kdy začne růst ekonomika, tak se otevírá mnohem lepší příležitost k navyšování rozpočtů, ale jsme v recesi a musíme to brát v úvahu při konstrukci rozpočtu," uvedl ministr.