Užijte si Dny elektronové mikroskopie, poznejte hrdiny mikrosvěta

Symbolem letošních Dnů elektronové mikroskopie je obří model želvušky. I když v reálném světě toto podivuhodné zvířátko stěží zahlédnete – i ty největší mají velikost makového zrnka – jsou téměř nesmrtelné. Podobně jako hrdinové z komiksových dobrodružství přežijí horko vařící vody i chlad vesmíru. Nevadí jim radioaktivní ani ultrafialové záření, snesou nejrůznější jedovaté plyny, vydrží tlak odpovídající tlaku dvě stě kilometrů pod zemským povrchem. 

Model želvušky v nadživotní velikosti si můžete prohlédnout od úterního odpoledne 21. března až do nedělního podvečera 26. března. Společně s výstavou unikátních fotografií pořízených elektronovými mikroskopy na vás bude čekat v nákupní galerii Vaňkovka. 

Nezapomeňte se také stavit na Moravském náměstí, kde se objeví další z nafukovacích modelů vytvořených pro elektronovou mikroskopii – 10 metrů velká nanostruktura. Obklopená bude dechberoucími fotografiemi neviditelných superhrdinů.

O své zážitky se do Brna přijede podělit i „spiderman“ Jeremy Poole – anglický inženýr, jehož vášeň pro elektronovou mikroskopii vyústila v pořízení elektronového mikroskopu do vlastní garáže. Na přednášce ve čtvrtek 23. března na Hvězdárně a planetáriu Brno bude mimo jiné vyprávět o své zálibě v pavoucích – koneckonců snímky mikrosvěta, které sám pořídil, představíme na Moravském náměstí. 

Akcí a aktivit na vás čeká ale mnohem více, od exkurzí do běžně nepřístupných prostor, workshopů až po soutěž. Ať už jste zvídaví zájemci o vše technické, naprostí laici, studenti nebo jen hledáte fajn tip pro odpoledne s dětmi, určitě si z programu Dnů elektronové mikroskopie vyberete. Stačí kliknout na stránky. Zde se také můžete podívat na unikátní pořad NanoKam nebo reportáž o brněnských společnostech zabývajících se elektronovou mikroskopií.

Elektronová mikroskopie je dnes nezbytnou součástí lékařství, kriminalistiky, archeologie, výzkumu materiálů či leteckého průmyslu. Zapomeňte na obyčejné čočky a světlo, pro zkoumání skutečného mikrosvěta potřebujete elektromagnetické pole a proud elektronů. Jen tak dosáhnou zvětšení, pod nímž se zviditelní viry, molekuly i atomy. Tedy detaily až 10 milionkrát menší, než jaké vidí lidské oko. 

Rastrovací elektronové mikroskopy se využívají pro analýzu vlastností nejrůznějších povrchů, transmisní elektronové mikroskopy ke studiu vnitřních struktur, a dokonce i k zobrazení jednotlivých atomů. Každý třetí elektronový mikroskop na světě, tento „zázrak“ moderní vědy a techniky, přitom pochází z Brna!

To vše připomenou letošní Dny elektronové mikroskopie. Letos ve znamení neviditelných hrdinů, kteří jsou všude kolem nás nebo přímo v našem těle. Zachraňují planetu, brání naši imunitu nebo sami dokážou přežít v extrémních podmínkách. Blíže prozkoumat je můžeme právě díky elektronovým mikroskopům.