Počasí dnes17 °C, zítra20 °C
Čtvrtek 28. března 2024  |  Svátek má Soňa
Bez reklam

Za covidové roky vzrostl počet vysokoškoláků s poruchami učení o polovinu

Zrušené praktické hodiny, distanční výuka a zcela odlišný systém učení. Poslední dva roky byly pro vysokoškoláky zkouškou, která se podepsala nejen na zvýšeném výskytu úzkostí a deprese. V covidové době došlo také k prokazatelnému nárůstu specifických poruch učení.

Doba koronavirová nutí studenty vysokých škol kontaktovat psychology. Zatímco před rokem evidovalo ministerstvo školství na českých veřejných univerzitách 1 249 studentů, kteří mají prokazatelně specifické poruchy učení, letos už je jich na seznamu 1 561. Před pandemií se přitom číslo diagnostikovaných pohybovalo okolo tisícovky. Za poslední dva roky se tak jedná o nárůst zhruba padesát procent.

Dyslexie se řadí mezi nejčastěji se vyskytující poruchy učení. Většinou bývá diagnostikována již na základní škole. Projevuje se sníženou schopností naučit se číst běžnými metodami a porozumět psanému textu. Zároveň ale neznamená sníženou inteligenci. Mezi další poruchy patří dysgrafie, dyskalkulie nebo dysortografie.

Na českých vysokých školách přibývá především dyslektiků. Podle odhadů odborníků je v české populaci pět až deset procent lidí s nějakou formou poruch učení. Vysoké školy se proto snaží nabízet služby, které studenty s diagnózou ve specifickém stylu učení podpoří.

Dyslektici často selhávají při práci s texty či plánování, mají horší paměť a prostorovou orientaci. „Učíme studenty o učení přemýšlet a využívat toho, co je pro lidi s dyslexií přirozené, a to je vyšší míra kreativity, schopnost dřít a hledat vlastní cesty. Využíváme předností a silných stránek každého studenta individuálně," uvedla Veronika Matějková z Poradenského centra brněnské Mendelovy univerzity (MENDELU).

Najít si svůj styl učení

Studenti přicházejí za psychologickými odborníky na MENDELU s cílem probírat studjní problémy, strachy ze selhání či distanční výuky. Bojují s pocitem, že něco nezvládnou, s obavami, že nemají dostatek znalostí nebo mají odpor k online režimu výuky.

Na škole vzrostl také zájem o individuální trénink studijních strategií, během koronakrize, a to až na čtyřnásobek. Rychle se plní také skupinové kurzy s tématikou učení. „Znalost sebe sama a procesu učení, tedy jak se vlastně učím já sám a jaké mám schopnosti a možnosti, zvyšuje jistotu a psychickou pohodu i ve zkouškovém období," vysvětlila Matějková.

K učení přistupuje specificky také studentka zootechniky na Agronomické fakultě MENDELU Veronika Kubešová, které při hodinách pomáhá k udržení pozornosti pletení. Sama má s učením problémy už od základní školy a kvůli dyslexii musí vynakládat velké úsilí, aby si věci dobře zapamatovala. Na studijní poradenství proto dochází od léta. „Získala jsem už větší pocit jistoty. Vím, za kým jít, co mohu při studiu využít, co mi při učení funguje. Pro mne je to kreativní práce s tabletem, pletení ve výuce, časté přestávky, rozmluvy se spolužáky, vlastní obrázky. Zlepšit ještě potřebuji prokrastinaci a denní režim," popsala studentka.

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Foto

Štítky koronavirus, výuka, vysoké školy, poruchy učení, učení, Mendelova univerzita v Brně, vysoká škola, koronavirová krize

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Za covidové roky vzrostl počet vysokoškoláků s poruchami učení o polovinu  |  Vzdělání  |  Zprávy  |  Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.