Jednotlivé školy si s dálkovou výukou poradily různě. Někde zasílají žákům materiály ke studiu a úkoly mailem, jinde začali k výuce používat videohovory. Učitelé také mnohem častěji využívají různé funkce elektronické žákovské knížky Edookit, která umožňuje třeba odevzdávání domácích úkolů či komunikaci s rodiči a žáky.
Videohovory k výuce využívají například v Soukromé mateřské a základní škole Rozmarýnová. „První dva týdny po uzavření škol jsem dětem materiály posílala elektronicky, potom jsme začali využívat online platformu BlueJeans. Každá třída má v aplikaci svou unikátní místnost, kde probíhá výuka. Ve třídách máme maximálně 18 dětí, pro on-line výuku jsme třídy rozdělili ještě na polovinu,” vysvětluje Nela Králová, která na škole učí angličtinu. Dětem vždy v předstihu nahraje materiály k prostudování do Edookitu.
Děti se mají možnost během hodin ptát na minulé i nové učivo, učitelku mohou kontaktovat i v soukromé zprávě přes Edookit, nebo si domluvit individuální konzultaci. „Na začátku jsem se potýkala hlavně s technickými problémy, náš internet ani můj notebook nezvládali videohovory. Taky jsem musela úplně změnit způsob výuky, je potřeba vměstnat to, na co bych běžně měla třikrát čtyřicet pět minut, do třicetiminutového hovoru a hodinové individuální práce. Zda mi tento způsob výuky vyhovuje, je těžké říct. Řekla bych to tak, že jsem se přizpůsobila a snažím se výuku udělat zajímavou nejen pro děti, ale i pro sebe,” dodává Králová.
Na Střední škole Charbulova kombinují elektronickou žákovskou knížku Edookit s aplikacemi Moodle či Microsoft Teams, maily či případně kontaktem přes sociální sítě. „Učitelé se drží tématických plánů a doporučení ze stran vedení školy, také podle doporučení školní poradny zohledňují žáky se specifickými poruchami učení. Formu komunikace se žáky si pak učitelé zvolili dle svých možností sami, v jejich kompetenci je také frekvence zadávání úkolů. Pouze jsme se společně domluvili na přiměřeném rozsahu zadávané práce,” říká zástupkyně ředitelky Daniela Švandová.
Na nový režim si postupně zvykají i žáci. „Teď nás učí tím způsobem, že nám posílají úkoly, materiály k prostudování a další pokyny. Ale třeba z angličtiny jsem byl zkoušený přes Skype a jedna učitelka chce příští týden vyzkoušet přes Skype i hodinu,” popisuje Jakub Jurečka, který na Charbulově studuje hotelnictví. Doma se prý většinu času učí hlavně otázky k maturitě.
Podle rodičů se výuka doma rozeběhla poměrně rychle, hlavně na mladší žáky však bylo ze začátku potřeba více dohlížet. „Syn je sice jedničkář, ale moje představa, že v 8 ráno bude sám od sebe sedět u počítače a několik hodin pracovat, byla hodně naivní. Učitelé se opravdu snaží, aby výuka probíhala i z domu. Samozřejmě výhodu mají žáci, kteří mají doma tiskárnu, skener, popřípadě rodiče, kteří jsou schopni poradit. Nevýhodou je, že např. testy můžou klidně být vyplňovány s rodiči. Je jasné, že hodnocení pak není příliš objektivní…“ říká Renata Kudrnová, maminka páťáka a staršího gymnazisty.
„U staršího syna úkoly už nechodí do zpráv rodičům, ale samozřejmě rovnou dětem, které si vše řídí sami. Látky oproti základní škole je mnohem víc. Studenti se musí sami naučit novou látku a často píší i časově limitované on-line testy," vysvětluje Kudrnová. Tyto testy jsou zadávány tak, aby studenti nemohli něco hledat na internetu nebo v učebnicích. Studentům tak například přišel v 10 hodin odkaz na test, ten si museli stáhnout, vytisknout a vyplnit. Poté ho bylo třeba oskenovat a poslat učiteli, nejpozději do 10:15. Podle Renaty Kudrnové je výuka z domu zajímavé zpestření, ale s výhodami klasické výyuky se srovnat nedá.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
