Jen šedesát dní v roce není v areálu brněnského výstaviště živo. Vyplývá to z analýzy, kterou si firma nechala vypracovat společností Cyrrus. Po zbytek času se v pavilonech chystá, likviduje nebo koná některý ze čtyřiceti veletrhů nebo některá ze čtyřiceti akcí.
Ačkoli se brány výstaviště otevírají návštěvníkům vždy jen na několik dní, příprava areálu zabere více času. „Na uspořádání veletrhu potřebuje firma zhruba deset dní intenzivní práce v areálu. Příprava menší akce zabere přibližně šest dnů,“ řekl analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil.
Ačkoli od začátku ekonomické krize počet vystavovatelů klesá, mají v České republice brněnské veletrhy dominantní pozici na trhu. „Jsou také klíčové pro středoevropský trh, protože akce podobného zaměření ostatní města nemají,“ vysvětlil Potměšil.
Firma také přináší peníze do městské pokladny. „Šest až sedm milionů ročně odvádíme městu z parkování a vstupného, přes čtyři miliony vydáme za vodné a stočné a deset milionů věnujeme na propagaci brněnských veletrhů v zahraničí. Navíc každý rok zaplatíme pět milionů za péči o funkcionalistické pavilony,“ sdělil generální ředitel brněnských veletrhů Jiří Kuliš.
Výstaviště dává práci také tisícovkám Brňanů, i když samo zaměstnává jen čtyři stovky lidí. „Nepřímo totiž z pořádání akcí těží například hoteliéři a restauratéři,“ podotkl analytik. Dodal, že návštěvník za účast na veletrhu utratí průměrně šest set korun, za rok se tedy tato suma vyšplhá k téměř šesti stům milionů korun.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
