Po slavnostním otevření po renovaci ve výjimečný den 29. února tohoto roku se na jeho konci dostalo světovému architektovi a jeho brněnskému dílu – vile Tugendhat – další významné pocty. Tou je monografie nazvaná Mies v Brně. Vila Tugendhat.
Slavnostního křtu ojedinělé publikace se zúčastnil primátor Roman Onderka a odborníci, kteří se na restauraci památky UNESCO podíleli.
„Ta kniha je skutečně unikátní a je podrobným životopisem vily od jejího vzniku až po kompletní obnovu v letech 2010 až 2012. Proto se na jejím vzniku vedle historiků umění, architektů, památkářů podíleli také stavaři. Je to profesně různorodý zhruba třicetičlenný tým,“ konstatovala spoluautorka monografie a editorka Dagmar Černoušková.
Publikace představuje nejen známá fakta o stavbě, ale i řadu nových poznatků, které doposud nebyly publikovány a z nichž mnohé byly získány činností Studijního a dokumentačního centra.
Kniha volně navazuje na velkorysé publikační projekty mapující dílo Ludwiga Miese van der Rohe v USA a v Německu (Mies in Amerika a Mies in Berlin).
„O významu a výjimečnosti vily Tugendhat bylo publikováno mnoho odborných a populárněvědných textů i fotografických knih, byl o ní natočen dokument a dokonce napsán román,“ řekl při slavnostním křtu primátor Roman Onderka, který ještě dodal.
„Jsem rád, že tuto úctyhodnou řadu nyní rozšíří obsáhlá monografie o historii vily mapující také její unikátní obnovu a přinášející řadu nových poznatků.“
Publikace je členěna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole, nazvané Geneze stavby, je nastíněna stavební situace města Brna od poloviny 19. století, kdy se začalo budovat moderní Brno, až do roku 1930, kdy zde v polovině slavné meziválečné éry vznikla v Černých Polích vila Tugendhat.
První kapitolu uzavírá příspěvek Torzo ohlížející se dívky od Wilhelma Lehmbrucka věnovaný jedinému uměleckému dílu ve vile Tugendhat a jeho pohnutým osudům.
Ve druhé kapitole s názvem Další osudy domu jsou obsáhle zmapovány Válečné a poválečné osudy domu a jeho stavebníků, které jsou zároveň zařazeny do dějinného kontextu společensko-politicky složitého období od 40. do 80. let minulého století.
Třetí kapitola s názvem Rehabilitace domu je věnována poslední a zároveň komplexní obnově, ke které došlo v letech 2010 až 2012. Samostatné texty jsou věnovány také Mezinárodnímu poradnímu sboru expertů pro restaurování vily Tugendhat – THICOM a Péči o památku UNESCO.
Závěrečná čtvrtá kapitola nazvaná Materialita stavby se věnuje v kratších textech s bohatým obrazovým doprovodem vybraným stěžejním restaurátorským profesím: Omítky, Kámen, Kovy a sklo, Technická zařízení, Dřevěné prvky, Nábytek, Koberce, Závěsy, Keramické obklady a dlažby a Sanitární technika.
Jednotlivé texty doprovází celkem 370 vyobrazení obsahující archivní a současné fotografie, dokumenty a plány.
Publikace je věnována především odborné veřejnosti, ale je zároveň koncipována tak, že svým obsahem a obrazovou složkou zcela jistě zaujme i širší laickou veřejnost.
Foto: MMB
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
