Během posledních deseti let zemřelo 6 z 10 chodců za tmy. Nejtragičtějšími měsíci pro chodce jsou říjen až únor. Za tmy vidí řidič chodce s reflexními doplňky na desetinásobně delší vzdálenost než bez nich. Jak se nejen za tmy účinně zviditelnit?
Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Noční silnice jsou nebezpečné i pro chodce. Výzkumy prokazují, že většina z nich si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že chodce jdoucí v tmavém oblečení po okraji silnice vůbec neregistrují. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla.
„Naše nově spuštěná preventivní minikampaň Člověk vs. silnice se zaměřuje na čtyři dlouhodobě nebezpečné fenomény, které jsou příčinou vážných nehod. Jedním z nich je i nedostatečná viditelnost chodců v noci a obecně za zhoršené viditelnosti. Apelativní a současně humorně pojatý videospot dostupný na webových stránkách www.nebezpecnesilnice.cz poukazuje na zbytečné nebezpečí, kterému se neviditelní chodci vystavují při chůzi po nočních silnicích,“ uvádí Jan Polák, ředitel obecně prospěšné společnosti Bezpečně na silnicích.
V letech 2007-2016 zemřelo při nehodách celkem 1 477 chodců. Většina z nich – 886 – za tmy. To je 60 procent. Chodci jsou jedinou skupinou účastníků silničního provozu, kteří v naprosté většině případů přicházejí o život v noci. To potvrzují i statistiky za loňský rok, kdy na českých silnicích zahynulo celkem 545 osob, třetina z nich – 177 - za tmy. Z toho bylo:
Třetina všech obětí nehod zemřela v noci. Ovšem v tomto ohledu jednoznačně vedli s 59,5 % chodci. S velkým odstupem následují cestující v osobních automobilech (29,2 %), cyklisté (23,1 %), pasažéři v nákladních vozidlech (18,2 %) a konečně motocyklisté (13,3 %). Pokud navíc k uvedeným 66 mrtvým chodcům přičteme dalších 11, kteří sice zemřeli ve dne, ale za zhoršené viditelnosti, dojdeme k závěru, že 69,4 % chodců přišlo o život při nehodě, ke které došlo za tmy či ve dne za deště, mlhy, sněžení, svítání či soumraku. Tmavé měsíce roku jsou pro chodce nejnebezpečnější. Nejvíce jich umírá od října do února, rovněž tak jejich podíl na celkovém počtu obětí je výrazně vyšší než během zbývající části roku.
V obci loni zahynulo při nočních nehodách 38 chodců, o 4 více než v roce 2015. Dalších 11 z nich přišlo o život ve dne za snížené viditelnosti. I zde byl zaregistrován meziroční nárůst usmrcených, konkrétně o 3 případy. Opačný trend zaznamenaly statistiky nehod u nočních smrtelných nehod chodců, ke kterým došlo mimo obec. Loni jich zemřelo 28, o 10 méně než v roce 2015. A zatímco předloni při nehodách ve dne za snížené viditelnosti zahynuli 3 chodci, v roce 2016 se podobné nehody obešly bez obětí z jejich řad. Dá se tak předpokládat, že na meziročně příznivějších nočních tragických nehodách chodců mimo obec se pozitivně podepsala zákonná povinnost používat reflexní doplňky zavedená na konci února loňského roku.
Na konci února 2016 se Česká republika zařadila mezi země, ve kterých pro chodce platí povinnost nosit za snížené viditelnosti vhodné reflexní doplňky. Zákon o silničním provozu výslovně stanoví, že „pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích”. Reflexní prvky tedy chodci musí používat nejen za tmy, ale obecně za snížené viditelnosti. Výše uvedený zákon definuje sníženou viditelnost jako situaci, „kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu.“ Chodci tedy musí pamatovat na své zviditelnění za využití reflexních prvků i za soumraku či svítání, dokonce i za dne v případě mlhy či hustého deště. V opačném případě jim hrozí na místě bloková pokuta ve výši až 2 000 korun. Pokud by se případem zabýval správní úřad, pokuta by byla od 1 500 do 2 500 korun. Hrozí však i riziko nutnosti uhradit část léčebných či dalších nákladů vzniklých v souvislosti s případnou dopravní nehodou.
Kvalitní reflexní materiály jsou až 1 500x jasnější než běžné oblečení v bílé barvě. Za nejlepší kombinaci lze považovat světlé oblečení doplněné reflexními pásky. Na takto oblečeného chodce reagují řidiči až 30x dříve než na postavu v tmavém oblečení bez reflexních doplňků a 8-9x dříve než na osobu jen v bílém. Chodec za tmy, svítání a soumraku je bez reflexních doplňků pro řidiče téměř neviditelný. Povinnost používat reflexní doplňky je proto stanovena i v řadě jiných zemí. Například ve Finsku musí chodci používat reflexní doplňky při chůzi za tmy mimo obec i v obci. Podobně je tomu i v Estonsku či Bělorusku. V Polsku a Maďarsku platí pro chodce povinnost nosit při chůzi po silnici mimo obec nejen za tmy, ale i za dne při zhoršené viditelnosti reflexní vestu. Na Slovensku za snížené viditelnosti musí mít na sobě chodec jdoucí po krajnici či okraji vozovky viditelně umístěné reflexní prvky nebo oblečený reflexní bezpečnostní oděv. V Rusku je to podobné jako u nás, tedy je stanovena povinnost nosit reflexní doplňky za snížené viditelnosti při chůzi mimo obec.
Tradičně bývají voleny pásky v barvě bílé. Je zde ovšem úskalí, že chodec – ač řádně označen - nebude řidičem včas rozpoznán, neboť při chůzi po krajnici může snadno splynout s bílým vodorovným dopravním značením. Negativní roli často sehrává i bílá barva veřejného osvětlení či světlometů protijedoucích vozidel. „Důležitá je totiž nejen viditelnost chodce, ale i jeho kontrast vůči okolí, kde se pohybuje. Dopravní experti se proto shodují, že za nejlepší barvu reflexních doplňků lze považovat zářivě žlutou se zelenkavým odstínem. Špatné nejsou ani jasně červená, červenooranžová a oranžová,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Za snížené viditelnosti řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla. Ideálně nad zápěstím a nad kotníkem. „Na pohybující se světélkující body reagují zhruba 3x dříve než na reflexní plošky staticky umístěné na trupu. Proto jsou i reflexní přívěšky považovány za významný preventivní doplněk snižující pravděpodobnost zachycení chodce automobilem až o 85 %. Samozřejmostí je nošení reflexních doplňků na straně ke středu vozovky, musí být viditelné pro řidiče přijíždějící k čelu, ale i k zádům chodce,“ uzavírá Roman Budský.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
