V neděli 27. listopadu dopoledne oznámil odchod Jana Rajlicha jeho syn Jan Rajlich ml. na stránkách Sdružení Bienále Brno. Ve světě proslulý držitel Ceny města Brna, zakladatel Bienále Brno, průkopník grafického designu a vizuálních komunikací, zemřel v rodinném kruhu po krátké nemoci ve věku 96 let.
Jan Rajlich se narodil 10. dubna 1920 ve vesničce Dírná v jihočeské krajině mezi Táborem a Jindřichových Hradcem jako čtvrtý syn kováře Karla V. Rajlicha. Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci (1930–1939) a Baťovu Školu umění ve Zlíně (1939–1944). Od roku 1950 se usadil v Brně a působil zde nejprve jako malíř a grafik, záhy jako grafický designér a přední organizátor kulturního dění.
Jan Rajlich proslul ve světě jako iniciátor a dlouholetý předseda Mezinárodního bienále grafického designu v Brně (1963–1992). Za své organizační, odborné, umělecké a publicisticko-teoretické zásluhy o rozvoj grafického designu a vizuálních komunikací obdržel více než čtyřicet mezinárodních ocenění, několikrát byl například vyznamenán Mezinárodní organizací grafiků ICOGRADA (1972, 1983, 1985, 2002). V roce 1995 obdržel Cenu města Brna nejen za svůj přínos ke kulturnímu rozvoji města, ale i pro výsledky své vlastní umělecké tvorby, kterou zasahoval do většiny oblastí designu vizuálních komunikací. Od šedesátých let patřil k průkopníkům teorie i praxe v oboru vizuálního stylu a firemní identity řady brněnských podniků (např. BVV, hotely Morava Pohořelice, Myslivna Brno), výstav, kulturních a propagačních akcí a informačních systémů (Zdravotní středisko Kohoutovice, nákupní centra Javor, Letná a Akát v Bystrci ad.).
Navrhoval plakáty (více než 300), graficky upravoval knihy a katalogy. Podílel se s architekty na monumentálních uměleckých realizacích do architektury (např. sgrafito na fasádě hotelu International v Brně). Spolupracoval s Brněnskými veletrhy a výstavami na výstavní tvorbě, vypracoval jednotný vizuální styl BVV. V rámci Bienále Brno 1968 se zasadil o první mezinárodní výstavu věnovanou výstavní tvorbě a sympozium, reflektující úspěchy našeho výstavnictví na světových výstavách v Bruselu 58 a Montrealu 67. Ve volném umění se nejprve věnoval malbě, později grafice, v níž se zaměřil na serigrafii a koláže.
Jako pedagog působil na brněnské Škole uměleckých řemesel (1964–1967). Od roku 1967 se účastnil příprav založení (včetně návrhu programu) první vysoké výtvarné školy v Brně, která nakonec nebyla za normalizace otevřena. V letech 1983–1988 přednášel grafický design a aplikovanou sémiotiku v postgraduálních kurzech VŠT Košice a VUT Brno a 1992–1993 stál u zrodu FaVU VUT, na níž působil jako první vedoucí ateliéru vizuálních komunikací.
Napsal mnoho článků do domácích a zahraničních odborných periodik, byl dlouholetým externím editorem japonského časopisu IDEA. Své vzpomínky na válečná léta ve Škole umění ve Zlíně shrnul do knihy Přistřižená křídla (2005) a kulturní život v Brně do knihy Brno – černá bílá (2015).
Zasloužil se o pevné ukotvení Brna na mezinárodní mapě grafického designu. Vytvářel neúnavně jeho kulturní a dějinné události. Zahraniční hosté Bienále Brno si budou provždy připomínat neopakovatelnou a přátelskou atmosféru, kterou svým působením a neohroženým rozvíjením svých kulturních a uměleckých aktivit vytvářel, podporoval a bránil do posledního dechu za všech ne vždy mu příznivě nakloněných podmínek.
Zdroj: MMB
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
