Ve věku 96 let zemřel přední český grafik a držitel Ceny města Brna Jan Rajlich

Jan Rajlich se narodil 10. dubna 1920 ve vesničce Dírná v jihočeské krajině mezi Táborem a Jindřichových Hradcem jako čtvrtý syn kováře Karla V. Rajlicha. Vystudoval gymnázium v Jindřichově Hradci (1930–1939) a Baťovu Školu umění ve Zlíně (1939–1944). Od roku 1950 se usadil v Brně a působil zde nejprve jako malíř a grafik, záhy jako grafický designér a přední organizátor kulturního dění.

Jan Rajlich proslul ve světě jako iniciátor a dlouholetý předseda Mezinárodního bienále grafického designu v Brně (1963–1992). Za své organizační, odborné, umělecké a publicisticko-teoretické zásluhy o rozvoj grafického designu a vizuálních komunikací obdržel více než čtyřicet mezinárodních ocenění, několikrát byl například vyznamenán Mezinárodní organizací grafiků ICOGRADA (1972, 1983, 1985, 2002). V roce 1995 obdržel Cenu města Brna nejen za svůj přínos ke kulturnímu rozvoji města, ale i pro výsledky své vlastní umělecké tvorby, kterou zasahoval do většiny oblastí designu vizuálních komunikací. Od šedesátých let patřil k průkopníkům teorie i praxe v oboru vizuálního stylu a firemní identity řady brněnských podniků (např. BVV, hotely Morava Pohořelice, Myslivna Brno), výstav, kulturních a propagačních akcí a informačních systémů (Zdravotní středisko Kohoutovice, nákupní centra Javor, Letná a Akát v Bystrci ad.).

Navrhoval plakáty (více než 300), graficky upravoval knihy a katalogy. Podílel se s architekty na monumentálních uměleckých realizacích do architektury (např. sgrafito na fasádě hotelu International v Brně).  Spolupracoval s Brněnskými veletrhy a výstavami na výstavní tvorbě, vypracoval jednotný vizuální styl BVV. V rámci Bienále Brno 1968 se zasadil o první mezinárodní výstavu věnovanou výstavní tvorbě a sympozium, reflektující úspěchy našeho výstavnictví na světových výstavách v Bruselu 58 a Montrealu 67.  Ve volném umění se nejprve věnoval malbě, později grafice, v níž se zaměřil na serigrafii a koláže. 

Jako pedagog působil na brněnské Škole uměleckých řemesel (1964–1967). Od roku 1967 se účastnil příprav založení (včetně návrhu programu) první vysoké výtvarné školy v Brně, která nakonec nebyla za normalizace otevřena. V letech 1983–1988 přednášel grafický design a aplikovanou sémiotiku v postgraduálních kurzech VŠT Košice a VUT Brno a 1992–1993 stál u zrodu FaVU VUT, na níž působil jako první vedoucí ateliéru vizuálních komunikací. 

Napsal mnoho článků do domácích a zahraničních odborných periodik, byl dlouholetým externím editorem japonského časopisu IDEA. Své vzpomínky na válečná léta ve Škole umění ve Zlíně shrnul do knihy Přistřižená křídla (2005) a kulturní život v Brně do knihy Brno – černá bílá (2015).

Zasloužil se o pevné ukotvení Brna na mezinárodní mapě grafického designu. Vytvářel neúnavně jeho kulturní a dějinné události. Zahraniční hosté Bienále Brno si budou provždy připomínat neopakovatelnou a přátelskou atmosféru, kterou svým působením a neohroženým rozvíjením svých kulturních a uměleckých aktivit vytvářel, podporoval a bránil do posledního dechu za všech ne vždy mu příznivě nakloněných podmínek. 

Zdroj: MMB