Spisovatel a publicista Pavel Švanda, který se narodil 6. června 1936, je představitelem generace šestatřicátníků, po bok Václava Havla či básníka Jiřího Kuběny. Knižně publikoval eseje, povídky, básně i román, debutoval v roce 1967 sbírkou povídek Anonymní povídky.
Švanda autorsky tíhne k žánru eseje, o němž tvrdí, že je především dialogem - autor a s ním čtenář jej zapřádají nejprve každý sám se sebou a potom se svým okolím. Své eseje shrnul například do sbírek Zkušenosti či Věčný
nedostatek věčnosti. Je také autorem románu Hodina profesora Bojera.
Znojemský rodák prožil většinu života v Brně. Po studiu na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity působil v 60. letech jako redaktor v časopisech Host do domu a Tvář. Po roce 1969 se stal spisovatelem mimo oficiální kulturu, účastnil se neoficiálních brněnských filosofických aktivit. Podepsal Chartu 77 a za normalizace vystřídal řadu zaměstnání.
Od roku 1989 vyučuje na Divadelní fakultě JAMU a přispívá do různých periodik. V letech 1990 až 1994 mimo jiné pracoval v brněnské redakci deníku Lidová demokracie.
Zdroj: ČTK
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám