S příchodem sněhu každoročně narůstá práce na odděleních úrazových chirurgií. Zlomeniny rukou nebo nohou jsou zde na denním pořádku. Na koho se ale poškození mají obracet v případě vzniklé újmy na zdraví nebo věcné škody v důsledku závady ve schůdnosti chodníku? Vždy na jeho vlastníka, kterým je ve většině případů obec.
Jenže těm se do finančního vyrovnání nechce, proto končí až osmdesát procent žádostí u soudů. Majitelé chodníků se mohou v jistých případech zodpovědnosti zprostit, lze to však pouze ojediněle. Soudy v průměru přiznávají odškodnění ve výši 40 tisíc korun. Aby ale došlo k úspěchu při sporu, je potřeba zajistit si co nejvíce důkazů. Ty je potřeba zajišťovat bezprostředně poté, co se daná situace stane.
„V první řadě by si měl zaznamenat, kdy a kde přesně k úrazu došlo, jaké byly v té době povětrnostní podmínky a v jakém stavu byla daná komunikace. Dále je vhodné zajistit také fotodokumentaci místa nehody a vzít si kontakt na případné svědky události,“ doporučuje právník Petr Novák. Poškozený by si měl rovněž uschovat účtenky za veškeré výdaje, které vznikly v souvislosti s úrazem. Jde především o doplatky za léky, poplatky na pohotovosti a v případě pracovní neschopnosti je potřeba od zaměstnavatele získat i potvrzení o ztrátě výdělku.
A jak se brání v ojedinělých případech obce? Nejčastěji argumentují tím, že závada ve schůdnosti musela být pro chodce předvídatelná, on jí ale nepřizpůsobil chůzi. „Tento argument obecně nedává úplně smysl, protože téměř každý chodec přizpůsobí svou chůzi náledí nebo jiným nástrahám, určitě totiž nechce spadnout a způsobit si úraz. Ve výjimečných případech s ním však obce skutečně mohou uspět, například pokud by chodec vyrazil na náledí v botách na jehlovém podpatku,“ tvrdí Novák.
Obce se mohou zodpovědnosti zprostit v okamžiku, kdy prokáží, že nemohly závadu ve schůdnosti odstranit, v případě závady způsobené povětrnostními podmínkami ji zmírnit nebo na ni předepsaným způsobem upozornit. V případě závad způsobených sněhem nebo náledím na to však mají stanovený časový limit od doby hlášení meteorologické změny. „Pokud přes noc napadne sníh a chodník ani v poledne nebude ošetřený, není možné nárok poškozeného na finanční kompenzaci zpochybňovat,“ doplňuje právník.
Velkým problémem je samotná výplata odškodnění, které se obce hodně brání. „V předžalobní fázi se daří řešit jen minimum případů. Obce se obvykle snaží zprostit své odpovědnosti a spoléhají na to, že občané na náležitou finanční kompenzaci raději rezignují, než aby se soudili,“ vysvětluje právník Petr Novák. Dodává, že by poškození svou snahu neměli vzdávat, protože ve více jak osmdesáti procentech případů se daří v následném soudním řízení uspět.
Průměrná výše odškodnění je kolem 40 tisíc korun. Občané většinou nárokují kompenzaci za bolestné a náklady spojené s léčením. „Kromě toho mohou poškození požadovat také odškodnění za ztížení společenského uplatnění, k čemuž dochází typicky v případě trvalých následků. Dále mohou žádat i kompenzaci nákladů spojených s péčí o svou osobu a domácnost, náhradu věcné škody, pokud by si při pádu zničili oblečení nebo třeba hodinky, a v neposlední řadě náhradu ztráty na výdělku, jestliže kvůli úrazu zůstali v pracovní neschopnosti. Odškodnění se potom může vyšplhat i na částky v řádu vyšších desítek či dokonce statisíců korun,“ uzavírá Novák.
Napsal Lukáš Dvořák | Foto Jan Homolka
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
