Z prvního parkovacího domu v Brně stavbaři zbourali horní patro

Parkování zůstane jen v podzemí a sedmi nadzemních podlažích, pro vlastníka Imos facility se samotné parkování nevyplatilo. V okolí centra Brna přitom vzniklo několik parkovacích domů a staví se další.

Nyní v Rozmarýnu parkovat nejde, po skončení demolice se znovu otevřou podzemní patra a pět nadzemních pater. Majitel se rozhodl proto, že se nedařilo naplnit kapacitu, a od kanceláří si slibuje vyšší zisk. "V prosinci postupně zveřejníme, jak budou kanceláře vypadat. Zatím jsme ve fázi prvních jednání s případnými zájemci," řekl Majnuš.

Část objektu s kancelářemi bude stejně vysoká jako byl parkovací dům. Horní patro chce investor navíc schovat dovnitř budovy a obklopit je terasou. "V budově vzniknou nové výtahy a nový vchod, aby byl oddělený provoz administrativní části od parkovací, vzájemně však budou tyto části propojené. Do přízemí se vrátí kavárna a obchody," uvedl Majnuš.

Paradoxní je situace v tom, že Rozmarýn byl prvním parkovacím domem, který měl zhruba před deseti lety přispět k postupnému úbytku parkujících aut v ulicích centra Brna. V ulicích v okolí historického centra však lze stále parkovat většinou zadarmo, řidiči proto placená stání tolik nevyužívají. Obvyklou cenou je v Brně 30 korun za hodinu, Rozmarýn účtoval 25 korun.

Za poslední léta se v Brně otevřely podzemní garáže u Janáčkova divadla, město postavilo dům v Kopečné ulici a staví garáže v Besední a Panenské ulici, což je v součtu kapacita mnoha set míst. Úředníci společně s politiky již několik let chystají plán udržitelné mobility, jehož součástí je i rezidenční parkování v širším centru a omezení parkovacích míst na povrchu. Prvním reálným krokem je zatím zpoplatnění parkování v ulicích centra pro nerezidenty až do 22:00 místo současných 18:00. Jinak se situace z posledních let v ničem nezměnila.

Zdroj: ČTK