Tento případ ze Slovenska mimořádně pěkně ukazuje, jak krátká cesta je mezi „podporou skvělé myšlenky“ a „absurdním plýtváním peněz“, pokud si prosazení této skvělé myšlenky vezme na bedra státní instituce. Slovenské ministerstvo průmyslu se rozhodlo uspořádat pětidenní konferenci TECHMAT pro podporu slovenských start-upů. Fajn.
Na podporu start-upů slovenská vláda pro letošní rok vyčlenila pouze 1,5 milionu eur, tak chce zřejmě myšlenku konkurenceschopnosti mladých podniků propagovat na speciální akci. Fajn. Ale výsledek? Ten moc fajn není – výsledkem je neuvěřitelné plýtvání! Absurdní odměny řečníků i další vyplacené částky vyvolaly takový odpor, že se dokonce proměnily v naprostý bojkot slovenské start-upové scény.
Navzdory tomu, že se na konání konference podařilo zdarma zajistit pronájem prostor, náklady na akci mnohonásobně převyšují náklady srovnatelných akcí. Není divu – ze smluvní, dokumentace, zveřejněné ve slovenském Centrálním registru smluv, si člověk může ukroutit hlavu.
Tak například: V níže uvedené tabulce jsou znázorněny honoráře řečníků. Můžeme jen závidět, organizátoři jsou více než štědří. Tím nemluvím o odměně pro hlavního řečníka Guye Kawasakiho. Jeho věhlas jde ruku v ruce s jeho honorářem. Není však běžné, aby vyjma obvyklé úhrady cestovních nákladů a ubytování inkasovali desetitisícové částky „běžní“ řečníci (ať již je nazveme profesoři, mentoři, nebo přednášející). Odměny pro investory a zástupce korporací jsou vyloženě úsměvné – toto jsou subjekty, které za propagaci na podobných akcích běžně platí! Poplatky pro zástupce start-upové scény jsou sice nestandardní, ale v tomto kontextu mohou být alespoň brány jako relativně užitečně utracené peníze, protože podnikatelé na začátku kariéry je pravděpodobně investují do svých firem. A platba třem novinářům ve výši 5400 eur za to, že akci mediálně pokryjí? Bez komentáře.
To máme ale „jen“ 609 tisíc eur. Jaké další náklady způsobily, že se cena vyšplhala na závratných 1,425 milionu eur? Technické zabezpečení 99 tisíc eur, personál 95,8 tisíce eur, catering 86,8 tisíce eur, půjčovné aut a dopravních služeb 57,8 tisíce eur, ubytování 103,6 tisíce eur, mobiliář 41,5 tisíce eur, ostatní a rezerva 332 tisíc eur. Za zmínku stojí třeba zabezpečení wi-fi připojení na konferenci (12 tisíc eur), pronájem VIP apartmánu (3502 eur/noc) či pronájem promostánků pro prezentující se subjekty za více než 11 tisíc eur.
Můžeme mít škodolibou radost, že se podobné plýtvání neděje jen u nás. I když proti naší kauze Promopro, kdy soud vyčíslil vzniklou škodu státu na téměř miliardu korun, jsou sousedé Slováci ještě „žabaři“. Buď jak buď, státní instituce dokola dokazují, že by podobné akce vůbec neměly pořádat. Proč? Protože to prostě neumí. Vzhledem k mělkým rozpočtovým omezením, které ve státních institucích panují („To se nám to hoduje, když nám lidi platí daně a my si navíc můžeme cokoliv dopřávat na státní dluh.“), nemůžeme očekávat žádnou velkou hospodárnost. Zastánci státních institucí se třeba můžou stavět na hlavu, ale každá další podobná akce dává nám, kritikům plýtvání státu, další a další pádné argumenty.
Napsal Aleš Rod | Foto Robert Scoble
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
