Drogy a ekonomika: Jak ovlivní HDP dealer, který na ulici „ředí“ kokain?

Preference a chutě spotřebitelů se totiž nedají zničit zákony, příkazy ani rozkazy, a proto obchod s drogami, prostitucí či kradeným zbožím kvete úplně všude. Kde existuje poptávka, tam se vždycky najde někdo, kdo je ochotný za určitou cenu zboží nabízet. Poptávka => nabídka => cena => a transakce je uzavřena.

A právě proto se o černý trh zajímá Český statistický úřad (ČSÚ). Jelikož aktivity černého trhu ovlivňují bohatství lidí stejně jako ty oficiální, je žádoucí mít o jejich velikosti jakýs takýs přehled. Málokdo přitom ví, že čeští statistici byli v odhadech tzv. černé ekonomiky a úpravě oficiálních ekonomických dat o tyto údaje evropským pionýrem. Již dlouhou před vstupem České republiky do Evropské unie se v Bruselu začalo diskutovat o tom, že by nové členské země měly ve statistikách hrubého domácího produktu vykazovat i černou ekonomiku – předpokládalo se, že vysoký podíl nelegálních výdělků by mohl výrazně zkreslovat informaci o tom, jak bohatí jsme „statisticky“ a jak bohatí jsme „doopravdy“. V České republice proto statistické práce v tomto duchu spustili již v roce 1998 a od roku 2003 již jsou úpravy hrubého domácího produktu o odhad ilegálních aktivit zcela běžné. Vše je založeno na odhadu poptávky po ilegálních produktech a službách, na základě které se vypočítává spotřeba. A ta se pak do statistik oceňuje zjištěnými (příp. ceníkovými) cenami.

A jak se ilegálním aktivitám v České republice daří? Data z roku 2013 ukazují, že oficiální produkce české ekonomiky byla o vliv černého trhu statisticky navýšena o 21,78 miliardy Kč, tj. o půl procenta HDP. Dle ČSÚ tvoří největší podíl na ročním obratu ilegálních aktivit trh s drogami (cca 9,5 mld. Kč), dále podvody s pohonnými hmotami (4,2 mld. Kč), prostituce (3,35 mld. Kč) a nelegální výroba a pašování tabáku (cca 2,1 mld. Kč). Mezi další „oblíbené“ trestněprávní aktivity patří nelegální výroba alkoholu, pirátské kopie knih, CD a DVD (porušování autorských vlastnických práv) nebo krádeže motorových vozidel.

Odhadnout velikost jednotlivých součástí černé ekonomiky je extrémně složité, neboť podvodníci, jejichž zájmem je své aktivity skrývat, budou vždy o krok napřed. Samotným odhadem velikosti to však nekončí, jelikož je třeba „naroubovat“ ilegální aktivity do národního účetnictví. Tak například importovaný kokain, který se v dealerském řetězci za účelem vyšší zisku „zředí“ na drogu nižší kvality, zvyšuje český HDP jakožto tuzemská výrobní aktivita. Prodej drog zákazníkům naleznete zahrnutý v kolonce „maloobchod mimo prodejny, stánky a trhy“, podobně jako prodej drobného kradeného zboží. HDP opět roste. Velké varny pervitinu, jejichž produkce míří hlavně do Německa, pozitivně ovlivňují statistiky exportu. Výdaje Češek a Čechů na prostituci vstupují do statistické položky „konečná spotřeba domácností“, pokud ovšem po službách nejstaršího řemesla zatouží cizinci, jejich utracené prostředky nalezneme jako růst v položce „export zboží a služeb“. Statistiky exportu pozitivně ovlivňují i ukradené automobily, které míří za hranice. Pokud jsou rozebrány a rozprodány v ČR, pak se opět jedná o ekonomickou přidanou hodnotu českými „výrobci“.

Peníze, které vzejdou z černého trhu, však nezmizí v černé díře. Jakmile je někdo následně použije jako platební prostředek, stávají se součástí legálního ekonomického koloběhu a začnou vytvářet bázi pro výběr daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, daně z příjmu, atd. – pokud si dealer drog koupí luxusní automobil, zaplatí DPH a majitel autosalonu zas zaplatí daň z příjmu. A peníze začínají kolovat... I proto má smysl statisticky odhadovat velikost ilegálních aktiv.

Napsal Aleš Rod