Více zeleně, méně vedra. V Brně chtějí dočasně využít zanedbané pozemky

Dočasná cesta k obnovení zchátralých míst v městech nabídne možnost pěstování potravin a větší ochlazení města. Systém zvýšených záhonů, laviček a kompostů je založený na udržitelnosti a možnosti stěhování záhonů.

Putovní řešení využije městskou plochu na tak dlouhou dobu, než se na pozemku začne stavět. Poté se zahrada přesune na jiné zchátralé místo. To pomůže snížit i uhlíkové stopy v městech a výrazně dopomůže ochlazení okolí.

Dalším přínosem je pozitivní vidění místa lidmi dané komunity. „Lidé rádi využijí možnost mít kde pěstovat zeleninu či květiny a tím se učí tohle místo využívat. Vzniká tak prostor, kde se obyvatelé z okolí potkávají při společné péči o záhony nebo na sousedských akcích a workshopech,“ vysvětluje hlavní řešitelka projektu Ladislava Issever Grochová.

Jak můžou lidé místo využít ve svůj prospěch?

Na využívání ploch má projekt vytvořené tři typy. První počítá s tím, že město si samo koupí rostliny, keře a trvalky a samo využije plochu ve svůj prospěch. Druhý typ počítá s komunitním řešením. Obyvatelé se společně shodnou na využití zchátralé plochy. Třetí nabízí školkám, školám využít plochu na edukativní účely. Zároveň počítají i se seniory, kteří mají možnost přidat ruku k dílu a využít část nebo celou plochu na soukromé účely.

Projekt zatím počítá pouze s městskými částmi, které čekají na přestavbu. Pokud by tedy soukromníci nebo komunita chtěli využít prostor, mají k tomu vytvořenou webovou aplikaci a interaktivní mapu. „My jsme se inspirovali v Berlíně, které je město plné brownfieldů,“ vysvětlil vedoucí Ústavu Ekonomie Petr Rozmahel.

Ukázka mapy

Interaktivní mapa Brna je unikát, který byl vytvořen jenom pro tento výzkum. Ta, po zakliknutí zchátralého místa, uživateli ukáže finanční náročnost nebo kolik sníží emisí. Druhá možnost je webová aplikace. Ta funguje jako detailní kalukačka, která navíc uživateli představuje i kolik peněz do projektu musí dát v průběhu let. Web se může využít i na jiná města.

Celkově je projekt zatím jenom v teoretické části. „Cílem našeho výzkumu bylo ověřit finanční reálnost tohoto nápadu, spočítat jeho předpokládanou uhlíkovou stopu a zhodnotit sociální i ekologické přínosy pro různé časové scénáře,“ vysvětluje Issever Grochová.

Nakonec zdůraznila, že projekt bude míst spoustu pozitivních dopadů v rámci ekonomie, environmentální udržitelnosti, estetice nebo sociálních dopadů.