České domácnosti po krizi dál šetří. O změně vytápění rozhodují hlavně náklady

Domácnosti topí klidněji, ale úsporněji než dřív

Podle průzkumu dodavatele energií, společnosti epet, uvedlo 52 procent Čechů, že letos topí zhruba stejně jako v minulých letech. Dalších 22 procent domácností topí spíše méně a stejný podíl naopak více. Oproti době největších cenových výkyvů je tak vidět, že se chování lidí postupně uklidnilo a domácnosti si našly režim, který je pro ně dlouhodobě únosný.

Potvrzují to i data dodavatele energií, společnosti epet, za roky 2019 až 2025. U zemního plynu byla průměrná spotřeba domácností nejvyšší v roce 2021, kdy dosáhla 17,32 MWh. V roce 2025 už činila 13,46 MWh, tedy zhruba o 22 procent méně. Podobný vývoj je vidět i u elektřiny. Zatímco v roce 2020 dosahovala průměrná spotřeba 5,07 MWh, loni to bylo 3,98 MWh, což představuje pokles asi o 21 procent.

„Výsledky průzkumu i naše interní data se v tomhle dobře překrývají. Zatímco více než polovina domácností říká, že letos topí stejně jako dřív, vývoj spotřeby ukazuje, že po turbulentních letech se situace opravdu uklidnila. Domácnosti zůstávají úspornější než před krizí a jejich chování už není tak rozkolísané jako v době největších cenových šoků,“ říká Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavatele energií, společnosti epet, která dodává plyn a elektřinu na český trh již 20 let.

Lidé zůstávají u toho, co už doma mají

Když se podíváme na to, čím české domácnosti topí, stále převládají zavedená řešení. Zhruba třetina využívá dálkové vytápění, necelá třetina zemní plyn. S odstupem následuje elektřina a tuhá paliva z obnovitelných zdrojů, tedy například dřevo, pelety nebo biomasa. Tepelná čerpadla zatím používá méně než desetina domácností.

Výsledky průzkumu ukazují, že lidé často nevolí způsob vytápění podle svých představ, ale podle možností, které mají v domě nebo bytě. Nejčastějším důvodem pro současný zdroj vytápění je podle respondentů to, že už byl v nemovitosti nainstalovaný. Dalším důležitým faktorem je pohodlí při používání a také dostupnost daného řešení v místě bydliště.

Jiná situace ale nastává ve chvíli, kdy lidé odpovídají na otázku, co by si vybrali jako ideální variantu bez omezení. Nejčastěji zmiňují tepelné čerpadlo, které by volilo 26 procent respondentů. Následuje dálkové vytápění, obnovitelná tuhá paliva a zemní plyn. Právě u tepelných čerpadel je rozdíl mezi realitou a představou největší. V současnosti je využívá jen osm procent domácností, jako ideální řešení by je ale označila více než čtvrtina lidí.

Pozn: Data do roku 2022 vycházejí z oficiálních statistik SFŽP. Novější roky reflektují dostupné souhrny a trend výrazného nárůstu zájmu po energetické krizi.

O změně rozhodují hlavně peníze, ne emoce

Přesto většina domácností o změně vytápění vůbec neuvažuje. Za poslední tři roky se tím podle průzkumu nezabývalo 68 procent Čechů. Dalších 15 procent o změně přemýšlelo, ale nakonec ji neuskutečnilo. Důvod je jednoduchý, výměna zdroje vytápění bývá velké rozhodnutí, do kterého vstupují náklady, technické možnosti i typ bydlení.

Když už lidé změnu řeší, nejčastěji je k tomu vede snaha ušetřit. Úsporu nákladů uvedlo jako hlavní motiv 65 procent těch, kteří o změně přemýšleli. S odstupem následuje modernizace bydlení a ekologické důvody. Dotace sice podle průzkumu nehrají v rozhodování hlavní roli, v praxi ale často pomáhají celé rozhodnutí urychlit.

Je to vidět i na programu Nová zelená úsporám. Zatímco v roce 2019 evidoval 10 884 žádostí domácností a objem podpory dosáhl 2,36 miliardy korun, v roce 2022 už šlo o 23 745 žádostí a 4,67 miliardy korun. V dalších letech zájem dál výrazně rostl.

„Spotřeby domácnosti v ČR se za poslední 3 roky nijak zásadně nemění, stabilní snížení spotřeby je ovlivněno krizí, která v minulosti rozhýbala ty, kteří hledali změnu a chuť podpořili dotací přes zelenou úsporám. Dle dostupných čísel tento zájem nepolevuje. Z našich dat i situace na trhu je pak vidět, že když už domácnosti o změně vytápění uvažují, rozhodují se velmi pragmaticky. A to je dobře. Hledají primárně úsporu, kterou v dnešní turbulentní době doplňují fixovanými produkty na delší období, bez ohledu na účel, pro který danou energii odebírají,“ uzavírá Roman Šmíd.