Postřiky přestaly fungovat. V Brně proti škůdcům povolali dravá slunéčka

FOTO: První květy i svěží zeleň. Brněnská botanická zahrada se probouzí

Úterý, 17. března 2026, 15:30Společnost

V jihomoravské metropoli se příroda po sychravé zimě konečně probouzí. V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity už záhony rozzářily první květy a stromy se začínají zelenat. Krátká procházka mezi rozkvetlými rostlinami dokáže...

Odborníci v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity letos v březnu začali chránit své rostliny novým, přírodě bližším způsobem. Ve sklenících nasadila drobná dravá slunéčka, která si sama vyhledávají červce, tedy drobné škůdce, a živí se jimi.

Ke změně je podle odborné pracovnice Hany Ondruškové vedlo to, že chemické postřiky přestávaly fungovat. Červci si na ně postupně zvykli a vybudovali si vůči nim odolnost. Zahrada proto vsadila na šetrnější a dlouhodobě udržitelné řešení, které využívá přirozené vztahy v přírodě místo chemie.

Dravé slunéčko pochází z tropických a subtropických oblastí Austrálie, kde se přirozeně živí právě červci. Neloví je jen dospělí jedinci, ale i jejich larvy. Ty jsou přitom tak dokonale maskované bělavým voskovým povlakem, že na první pohled vypadají úplně stejně jako škůdci, které požírají.

Domácí druhy slunéček se proti červcům použít nedají, protože je jednoduše nepožírají. Dokonce ani známé invazní slunéčko východní, které poznáte podle většího počtu teček a proměnlivého zbarvení, si na červce nepotrpí. Dává přednost spíše mšicím a třásněnkám.

Přechod na biologickou ochranu přináší nové výzvy. „Dosavadní chemické zásahy totiž potlačovaly i další škůdce, jako jsou svilušky, třásněnky, molice nebo mšice. Po jejich omezení se tak mohou tyto druhy více rozšířit a bude nutné zapojit další specializované predátory,“ uvedla Ondroušková v tiskové zprávě.