Pondělí 19. 1. 2026 | Svátek má Doubravka
Jedna z nejvýznamnějších staveb židovské historie města, Velká synagoga v Brně, se po desetiletích zapomnění znovu vrací do veřejného prostoru. Archeologický výzkum, kulturní programy, výstavy i trvalá instalace poesiomatu mají připomenout místo, které bylo v březnu 1939 nacisty násilně vymazáno z mapy města i z kolektivní paměti.
Velká synagoga stála od poloviny 19. století na nároží dnešních ulic Spálená a Přízova. Vznikla v době, kdy Židé po roce 1848 získali v habsburské monarchii plná občanská práva a mohli se svobodně zapojit do veřejného života. Brněnská židovská komunita tehdy rychle rostla a potřebovala důstojný duchovní prostor.
Stavba byla zahájena v roce 1853 podle návrhu významných vídeňských architektů Augusta Schwendenweina von Lanauberg a Johanna Julia Romana von Ringe, realizaci provedla brněnská firma Antona Onderky. Monumentální neorománská budova byla slavnostně otevřena 17. září 1855 a brzy se stala nejen náboženským, ale i kulturním a společenským centrem komunity.
Se synagogou jsou neodmyslitelně spjata jména významných rabínů, především Abrahama a Barucha Jakoba Placzkových. Právě Baruch Jakob Placzek, který v Brně působil od roku 1860 a od roku 1884 byl také moravským zemským rabínem, proměnil město v jedno z nejvýznamnějších center reformního judaismu ve střední Evropě.
Synagoga byla v průběhu let rozšiřována a modernizována, patřila například k prvním elektricky osvětleným veřejným stavbám v Brně. Byla symbolem sebevědomé, vzdělané a plně integrované židovské komunity.
Byla zničena krátce po nacistické okupaci. V noci ze 17. na 18. března 1939 byla synagoga brněnskými Němci za účasti českých fašistů vypálena. Příslušníci SS dohlíželi na to, aby budova vyhořela do základů, hasiči směli chránit pouze okolní domy. Podle dobových svědectví byli navíc brněnští Židé nuceni trosky po požáru sami odklízet.
Po válce se sice objevily úvahy o důstojné připomínce místa, k jejich realizaci však nikdy nedošlo. Zdecimovaná Židovská obec Brno, jejíž většina členů zahynula v koncentračních táborech, byla navíc nucena pozemek prodat, aby mohla obnovit alespoň základní komunitní život.
„Židovská obec vyšla z války existenčně i lidsky zničená. Více než deset tisíc židovských obyvatel Brna bylo zavražděno. Prodej pozemku nebyl svobodným rozhodnutím, ale nutností,“ říká předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.
Sobota, 21. prosince 2024, 11:00
Vedle městské knihovny v Hodoníně vyrostl nový Poesiomat. Poetické mluvítko nabízí posluchačům básně současných hodonínských autorů i různých moravských básníků. Poslechnout si tak lze lidové písně, ukázky z divadelních her z prostředí Hodonína nebo...
Zlom přichází až nyní. V březnu 2026, přesně 87 let po vypálení synagogy, bude zahájen archeologický výzkum lokality. Jeho cílem je odkrytí dochovaných základů a dalších pozůstatků stavby a získání nových poznatků o její podobě i zániku.
„Půjde o ojedinělý archeologický výzkum svého druhu,“ uvádí Michal Doležel, zastupitel Jihomoravského kraje a předseda Výboru pro kulturu a památkovou péči. „Teprve nyní, osmdesát let po skončení války, dochází k systémové snaze tento zásadní objekt židovských dějin Brna připomenout.“
Nalezené předměty budou vystaveny ve vile Löw-Beer, samotná lokalita bude od jara postupně zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím komentovaných prohlídek.
Podle rabína Židovské obce Brno Štěpána Klimenta má připomínka Velké synagogy silný aktuální význam: „Synagoga byla nejen modlitebním prostorem, ale také místem setkávání, vzdělávání a sdílení. Připomínat ji znamená vracet paměť do městského prostoru a znovu se ptát, jaké hodnoty chceme jako společnost sdílet.“
Symbolickým zahájením projektu se stane 18. březen 2026, kdy se na místě bývalé synagogy uskuteční kulturní program pro veřejnost. Součástí bude vernisáž výstavy Brněnská synagoga v plamenech, projekce historických materiálů, představení 3D modelu synagogy i hudební vystoupení.
Čtvrtek, 26. června 2025, 13:00
V brněnských Kohoutovicích tento týden nainstalovali poesiomat, kovovou mluvící sochu, která oživuje místní veřejný prostor. Nabízí záznamy hodových písní, básní i vzpomínek pamětníků. Nechybí ani legendární příběh o hořícím pařezu z roku 2012.
Připomínka Velké synagogy se stane jedním z hlavních tematických rámců festivalu židovské kultury ŠTETL FEST 2026. Část programu se odehraje přímo na místě někdejší stavby.
„Do Brna přijedou potomci rabína Barucha Placzka i dalších významných brněnských židovských rodin z různých částí světa,“ vysvětluje ředitelka festivalu Eva Yildizová. „Součástí projektu bude také instalace poeziomatu, který umožní slyšitelným způsobem vstoupit do příběhu Velké synagogy,“ dodala Yildizová.
Současní ŠTETL FESTU budou i čeští autoři, mimo jiné Milan Uhde, Arnošt Goldflam, Kateřina Tučková nebo Anna Štičková, zpracují téma synagogy a života židovské komunity formou povídek a básní. Ty vyjdou v literárním almanachu ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny a zároveň se stanou součástí zvukové instalace.
Projekt vzniká ve spolupráci Jihomoravského kraje, Židovské obce Brno, Ústavu archeologické památkové péče a společnosti Brno Property Development, které uzavřely memorandum o spolupráci. Na jaře 2026 bude zároveň zahájena veřejná sbírka na realizaci poeziomatu a vydání almanachu.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
