Vědci z Brna rozklíčovali jídelníček prvních Slovanů. Pochutnávali si na jáhlové kaši

První Slované na našem území si nejčastěji pochutnávali na mléce, prosu a medu, zatímco Germáni dávali přednost vepřovému masu. Ukazují to výsledky rozsáhlého výzkumu, při kterém vědci zkoumali zbytky jídla uchované ve starých hrncích i kostech zvířat. Podle odborníků se tak obě skupiny nelišily jen původem, ale i životním stylem a stravováním. Na mezinárodním výzkumu se podílel tým vedený Jiřím Macháčkem z Masarykovy univerzity v Brně.

Analýzy ukázaly, že s příchodem nových obyvatel na začátku raného středověku, tedy v 6. a 7. století, se život lidí ve střední Evropě výrazně změnil. Proměnila se nejen společnost samotná, ale i to, co lidé jedli. Tento přelom navazuje na období stěhování národů v 5. a 6. století, které zásadně ovlivnilo podobu celé Evropy.

„Jídlo a kulinářské praktiky jsou považovány za jeden z významných kulturních znaků, kterými se od sebe odlišují různé sociální, náboženské či etnické skupiny,“ popsal Macháček.

Vědci zkoumali, co lidé v minulosti jedli, pomocí analýzy zbytků tuků, které se po staletí uchovaly ve stěnách starých keramických hrnců. Díky tomu zjistili, že nově příchozí obyvatelé z evropského severovýchodu, tedy Slované, si oblíbili jednoduché suroviny, ze kterých si nejspíš často připravovali jáhlovou kaši.

„Obliba prosa a kaše, která se z něj vařila, trvala u Slovanů dlouhou dobu. I v době Velké Moravy celá populace včetně velkomoravské elity konzumovala proso ve velkém množství,“ doplnil Macháček s tím, že to vyplývá z analýzy izotopů uhlíku v lidských kostech, kde proso zanechává nezaměnitelný signál.

Zbytky jídla uchované ve stěnách dávných hrnců, z nichž se do dneška dochovaly už jen střepy, dokážou vědci přesně datovat. „Z několika molekul potravin zachovaných ve střepech z hrnců a z kostí zkonzumovaných zvířat jsme schopni pomocí radiokarbonové metody zjistit, že ke změně způsobu života u nás došlo někde mezi roky 560 a 600 našeho letopočtu. Tehdy k nám přišli lidé, jejichž potomci doložitelně mluvili slovanským jazykem a kteří si po mnoho generací pochutnávali na jáhlové kaši s medem,“ zakončil Macháček.