Téměř sto milionová rekonstrukce brněnského krematoria je u konce

Práce na rekonstrukci brněnského krematoria začala před třinácti měsíci. Nejvíce se dotkly technického zázemí budovy. Dvě ze tří pecí, které sloužily svému účelu od poloviny 90. let, byly vyměněny za nové. Hlavním důvodem byla jejich ekonomická i ekologická náročnost. Opravou prošly také jejich spalovací cesty.

„Moderní technologie přinesou zhruba poloviční snížení emisí oxidu uhelnatého a sníží se také emise prachových částic. První z nových pecí jsme uvedli do zkušebního provozu již na sklonku loňského roku, druhou letos v červnu,“ uvedl Martin Černý, předseda představenstva společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna.

Z technických prostor se rekonstrukce týkala také opravy chladících a mrazících místností, kterým narostla kapacita. Došlo k výměně kotlů, které vytápějí hlavní budovu, a k opravě venkovní i vnitřní kanalizace. Úpravou prošel také sklad květin, archiv a provozní dvůr získal nový povrch. V prostorech pro zaměstnance dělníci opravili pánské i dámské šatny, kuchyňku či sociální zařízení. Vznikla také nová denní místnost, kterou je možné v případě potřeby využít také pro kontakt s pozůstalými.

Proměnou prošla také přilehlá kolumbária. Tady se jednalo o opravu poškozené dlažby, nové zastřešení i dešťové svody.

Celá rekonstrukce byla plánována tak, aby neovlivnila provoz ani jedné ze dvou obřadních síní. „Stavební práce jsme prováděli většinou mimo doby konání obřadů. Pracovalo se zejména v odpoledních hodinách, v noci a o víkendech, “ vysvětlila Lea Olšáková, ředitelka Pohřebních a hřbitovních služeb města Brna.

Budova brněnského krematoria z rukou architekta Ernsta Wiesnera je od roku 2017 národní kulturní památkou. Rekonstrukce tak musela být konzultována s památkáři nejenom během příprav, ale také v samotném průběhu. „Veškeré stavební prvky, části, ale i celky, se hodnotily nejen z hlediska vhodnosti použitých materiálů či technologických postupů, ale současně vždy s ohledem na to, aby nedošlo k narušení rázu této výjimečné stavby,“ řekl Filip Chvátal (KDU-ČSL), náměstek primátorky města Brna pro oblast životního prostředí.

Modernizace krematoria vyšla na více než 97 milionů korun a byla dosud největším investičním projektem společnosti Pohřební a hřbitovní služby města Brna, která je správcem objektu. Město Brno se na financování podílelo částkou asi 62 milionů korun.