Před 100 lety byla objevena Věstonická venuše. Uchována je v brněnském Moravském zemském muzeu

Zhruba 25.000 až 29.000 let stará soška se stala světovou senzací. Ač se stejně staré plastiky z pálené hlíny našly i v sousedních Pavlovicích a v Předmostí u Přerova, stala se nejslavnějším archeologickým nálezem v Česku. Absolon, který však v době objevu na lokalitě nebyl, totiž uměl nálezy náležitě propagačně využít, čehož mimo jiné využíval při shánění sponzorů.

Soška ležela ve zbytcích pradávného ohniště rozlomená na dva kusy, které zpočátku ani nevypadaly, že patří k sobě. Teprve po očištění se ukázalo, že celek se podobá ženské postavě. Venuše je 11,5 centimetru vysoká a 4,3 centimetru v bocích široká černošedá figurka. Má velká ňadra, zřetelné břicho, plné hýždě a ztvárněná záda. Celá figurka ukazuje, že její autor umělecky zvládl tvar lidského těla, chtěl však především zdůraznit partie symbolizující plodnost a zachování rodu.

V létě 2004 byla soška zkoumána pomocí tomografu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny. Do té doby se badatelé čtyřikrát pokoušeli zjistit složení materiálu, z něhož byla vyrobena. Výsledky potvrdily, že venuše je z jemné hlíny smíchané s vodou. Jsou v ní ale navíc i malá bílá zrníčka, což může být vysrážený vápenec nebo úlomky kostí. Objevil se také pikantní detail: na hýždích sošky se zachoval otisk prstu dítěte starého asi deset let.

V srpnu 2016 venuši zkoumali mikrotomografem pracovníci MZM a technologického centra firmy FEI v Brně. Byla asi 15 hodin skenována a zkoumána vnitřní struktura a vrypy na povrchu. Byl vytvořen trojrozměrný model s přesností několika mikrometrů a pořízeno asi 80 GB dat. V sošce bylo nalezeno několik neznámých příměsí, především v oblasti hlavy a nohou.

V roce 2024 byl uveřejněn další výzkum sošky. Vědci z MZM zjistili, že soška není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. V sošce nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí. „Vyvrácen byl předpoklad Karla Absolona, že byla venuše vyrobena ze směsi rozdrcené mamutoviny a mamutích kostí. Venuše vyrobená ze spraše obsahovala jen úlomky hornin a drobné jurské fosilie,“ uvedlo v loni srpnu muzeum.

Příliš se neví, že stačilo málo a vzácná soška navždy zmizela. Koncem války byly pravěké sbírky MZM přemístěny do mikulovského zámku a tam většinou vzaly za své při pozdějším požáru. Venuše unikla jen zázrakem - byla totiž kvůli fotografování převezena do Brna.

Venuše (pojmenované podle římské bohyně lásky) představovaly v dávné době podle odborníků jakousi symbolickou pramáti rodu a při obřadech znamenaly tradiční ochranné lůno. Venuše také mohly být symbolem plodnosti, mateřství a zachování rodu. Různé sošky venuší - většinou mezi čtyřmi a 40 cm výšky - se nalezly od Španělska až po Sibiř. První byly nalezeny v 60. letech 19. století ve Francii. Celkem je známo více než 200 takových figurek.

Věstonická venuše není ojedinělou ukázkou umění pravěkých lidí na území ČR. Jiné plastiky z pálené hlíny jsou známé také ze sousedního Pavlova a z Předmostí u Přerova. Proslulá je rovněž Landecká venuše (nazývaná také Petřkovická) nalezená v roce 1953 na ostravském vrchu Landek, jejíž stáří se odhaduje na 23.000 let. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě.

Za jednu z nejdokonalejších sošek paleolitu je kromě Věstonické venuše považována Willendorfská venuše z Rakouska (stáří 24.000 až 26.000 let). Byla nalezena v Rakousku, některé výzkumy ale ukazují, že pochází z jižní Moravy. Z jihu Moravy údajně pochází také soška venuše z muzea v německé Mohuči, která je označována za třetí Věstonickou venuši. Po objevu Věstonické venuše se totiž našla venuše druhá, kterou však Absolon prohlásil za padělek. Údajně se ztratila za druhé světové války v Německu. Takzvaná třetí Věstonická venuše byla objevena v depozitáři mohučského muzea, kde ležela 40 let. Muzeu ji údajně dal jistý muž z Prahy.

Nejstarší zpodobnění lidské postavy na světě vytvořil pravěký umělec asi před 35.000 až 40.000 lety. Tato šesticentimetrová soška ženy s obrovskými prsy vyřezaná z mamutí kosti se jmenuje Švábská venuše (též Venuše z Hohle Fels). Venuše byla objevena v září 2008 při vykopávkách v jeskyni Holhe Fels u Schelklingenu severně od horního toku Dunaje v pohoří Švábská Alba na jihozápadě Německa.