Správa CHKO Pálava našla originální způsob, jak bojovat s nelegálně odloženým stavebním odpadem. Namísto nákladného odklízení jej inzeruje na sociálních sítích jako pálavský stavební bazar. Nepotřebný materiál si pak odvezou lidé, kteří jej ještě využijí. Tento přístup už pomohl odstranit například kachličky i zámkovou dlažbu.
Správě chráněné krajinné oblasti Pálava se daří netradičním způsobem bojovat se stavebním odpadem, který občas někdo nelegálně uloží v přírodě. Po jeho inzerování na sociální síti si jej totiž odveze zase někdo, komu ještě poslouží. Novinářům to řekl vedoucí správy Jiří Kmet.
I na Pálavě se občas potýkají s tím, že někdo i do chráněné krajinné oblasti vyveze stavební odpad. Neodradí jej ani vysoké pokuty v případě přistižení, kdy za uložení stavebního odpadu v přírodě, tedy za poškozování životního prostředí, hrozí fyzické osobě sankce až 100 tisíc korun. „Naštěstí jsou lidé zodpovědní a neděje se to nijak intenzivně. Přesto se najdou tací, kteří místo toho, aby odpad zavezli do sběrného dvora, projedou benzín kamsi do přírody a vydají energii na vyhazování odpadu někam na mez,“ popsal Kmet.
Občas se ale podle správy v krajině najde i stavební odpad, který je možné dál použít. „Loni na podzim jsme našli kachličky, bylo toho asi na jeden vozík složený u polní cesty na Turold. Zkusili jsme je inzerovat jako pálavský stavební bazar, že je to použitelné a kdo chce, může si to zdarma odvézt. A do druhého dne kachličky beze zbytku zmizely,“ uvedl Kmet.
Nově do pálavského stavebního bazaru přibyla vyhozená zámková dlažba složená u polní cesty poblíž obory Klentnice. Šlo o několik desítek kusů. „I tuto dlažbu jsme inzerovali a už tam není,“ uvedl Kmet. Pokud by se to takto vyřešit nepodařilo, peníze a energii na odklizení odpadu by musel vynaložit vlastník pozemku.
Kmet uvedl, že je možné, že se původce odpadu chytil za nos a odklidil jej sám. Ale třeba se někomu hodil a odvezl jej k dalšímu použití. Tedy jej zpracoval skutečně ekologicky.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.